… digital signage, digital out of home …
Technologie
Trendy informačních kiosků
23. Dub
Informační kiosky pomalu nahrazují tištěné materiály na prodejních místech. Jejich nespornou výhodou je aktualita informací. Největší pozornost se však zaměřuje na interaktivitu se zákazníkem.
Cílem výrobců kiosků je především usnadnění ovládání pro zákazníky. Při návrhu grafického rozhraní musí počítat s neznalostí ovládání informačního kiosku zákazníkem. Je tak cítit saha o co nejintuitivnější grafické prostředí.
Jako nejperspektivnější ovládací rozhraní se ukázal být dotykový displej. Pomalu tak z kiosků mizí klávesnice a polohovací zařízení – ovládající pohyb kurzoru myši po obrazovce. Další perspektivní inovací je snímání pohybu očí, kdy zákazník ovládá obsah na ploše obrazovky pouhým pohybem svého zraku.
Také se stále více prosazuje koncepce propojení informačních kiosků s chytrými mobilními přístroji. Zákazník tak nejen že může sledovat informace na kiosku, zároveň si domů v mobilním telefonu přinese potřebné informace.
Zelenou mají prostorové prezentace produktů, kdy se zákazník dopodrobna seznámí i s na první pohled neviditelnými možnostmi produktů, přpadně vidí výrobek v praktickém použití. Někteří inovátoři se též zaměřují na rozšířenou realitu.
Zajímavou technologickou novinkou je oboustranná interaktivní obrazovka.
Dotyková technologie na principu InfraRed
21. Dub
Osvědčená IR technologie – infra červený přenos signálu, si našla cestu do světa interaktivity. Každý, kdo má doma novější typ televizoru, se s principem IR technologie již setkal.
Naprostá většina dálkových ovladačů využívá k přenosu povelů infra červené vlny. Vlny jsou neviditelné, neruší signál, například rádiový, nebo televizní, a technologie není náročná na přesnost.
Této technologie se chopila německá společnost PRIDE&KUPR a vyvinula systém snímání polohy na ploše, tedy variabilní dotykovou technologii pro zobrazovací zařízení.
V horní liště zabudované IR diody – vysílače, posílají paprsky k IR diodám osázeným na spodní liště – přijímače. Po umístění obou lišt na plochu obrazovky a jednoduché kalibraci, se z plochy obrazovky stává dotyková obrazovka. Dodávaný driver, de facto driver nahrazující polohovací zařízení, zařídí funkci podobnou počítačové myši.
Zajímavou variantou je instalace lišt na skleněnou plochu opatřenou projekční fólií sloužící k promítání obrazu data projektorem. Společnost se zaměřila na hotová řešení, jakými je dotyková LCD obrazovka, dotyková projekční stěna, nebo inveraktivní výloha. Nabízí i samostatnou dotykovou technologii, kterou je možné instalovat na téměř jakoukoli zobrazovací plochu.
Z nabízených řešení sálá neotřelý futuristický design, který je zpracován do nejmenších detailů. V současnosti technologie vyhodnocuje jeden dotyk (jeden prst na ploše). V blízké budoucnosti výrobce chystá model s multi touchem.
Street display – venkovní LCDéčka
20. Dub
Venkovní street displej (zdroj: sanyo.com)
Japonská společnost Sanyo vypustila informace o první instalaci voděodolného LCD displeje. Sama tuto 82 palcovou obrazovku pokřtila trefným názvem „Street display“.
Portrétově orientovaná obrazovka v nepromokavém a proti prachu chránícím obalu je vybavená aktivním chladícím systémem zajišťujícím optimální pracovní prostředí pro veškerou elektroniku.
Premiéru si displej odbyl v sídle baseballového týmu amerického Seattlu. Stadion je polootevřenou stavbou, kde má venkovní řešení dipleje své opodstatnění.
Dle předpovědi Sanya se jen v Severní Americe do roku 2015 rozroste trh digital signage ze současných 2 miliard dollarů na 10 miliard. Příklad displeje od Sanya prokazuje, že se nadnárodní koncerny výrobců profesionálních elektronických komponent budou ucházet o další kus z koláče tohoto trhu.
Je tak možné predikovat postupnou orientaci velkých společností na komplexní řešení, což do jisté míry ohrozí menší kompletační společnosti. Na druhou stranu se trh pročistí od někdy nepříliš kvalitních řešení šitých horkou jehlou.
Venkovní LCD obrazovka – ochrana proti slunci
16. Dub
Největším problémem obrazovek umístěných ve venkovním prostředí vždy bylo a je sluneční záření.
Odraz slunečních paprsků od přední plochy obrazovky působí značně proti vyzářené intenzitě obrazu. A jelikož je denní světelná intenzita okolí daleko větší, než v noci, je jasné, že je přímé sluneční záření na plochu obrazovky nejhorší možnou variantou.
Technologie současných outdoorových LCD obrazovek jdou třemi směry. První využívají slunečních paprsků pro vlastní podsvětlení obrazovek. Druhým trendem je zintenzivnění podsvětlení vlastními zdroji světla a třetí se zaměřují na eliminaci odrazů slunečních paprsků od plochy obrazovky. Samozřejmě jsou zde i varianty, které kombinují více metod najednou.
Dnešní článek je věnovaný technologii, která zamezuje odrazům slunečních paprsků. Manufacturing Resources International si nechalo patentovat takzvaný Solar Rejection Film – fólii odrážející sluneční záření. Výrobce slibuje, že fólie je schopná odrážet až 50% slunečního záření včetně ze záření vyplývající tepelné energie ještě před dopadem na obrazovou plochu LCD obrazovky. Fólie se instaluje na vnitřní plochu ochranného skla chránící obrazovku proti fyzickému poškození (také známé pod názvem protivandalské).
Minimalizace dopadu záření ze slunce a zároveň vysoká zpětná propustnost fólie (nestíní obraz LCD obrazovky) dá vyniknout černé ve vysílaném spotu, takže se zvýší kontrastní poměr a zároveň dramaticky stoupne sledovatelnost spotů.
Fólie díky omezení tepelného záření také ušetří náklady na elektrickou energii, jelikož není za potřebí více dimenzovaného chlazení v podobě aktivních větráků, případně klimatizace.
Budoucnost interaktivních ploch je v multitouch
12. Dub
Manipulace s Displax multitouch technologií
Většina současných interaktivních technologií je takzvaně singletouch, tedy ovladatelná jedním prstem. Funkce technologie vlastně odpovídá počítačové myši – jedna myš, jeden kurzor na ploše obrazovky, jedna akce.
Milníkem v interaktivních technologiích je multitouch technologie, tedy taková technologie, kdy dění na obrazovce není ovládáno jediným prstem, ale více prsty v jediném okamžiku. To umožňuje využít plochu pro činnost několika osob zároveň, nebo také pro složitější manipulace více prsty jediné osobě.
Nová velkoformátová multitouch technologie společnosti Displax umožní transformovat jakoukoli rovnou, nebo zakřivenou plochu obrazovky na multidotykovou obrazovku.
Technologie je založená na průhlené polymerové fólii uzší, než běžný kancelářský papír. Po nalepení fólie na sklo, plast, nebo dřevo, se plocha stává interaktivní. Stejně tak může fólie pokrýt plochu LCD obrazovky, nebo projekčního plátna.
Současná verze této technologie umožňuje detekci 16-ti prstů v jediném okamžiku na ploše totožné s padesáti palcovou obrazovkou. Výrobce také plánuje další navýšení počtu detekovaných bodů.
Laser Phosphor Display (LPD) – technologie budoucnosti?
30. Bře
Je tomu jen pár let, co LCD, Plasma, LED a OLED technologie vystřídaly starší typy CRT a TFT obrazovek. Nyní v Silicon Walley představili nejnovější zobrazovací technologii LPD, tedy Laser Phosphor Display.
Obraz technologie vytváří tak, že fosforová vrstva obrazovky je ostřelována laserovými paprsky. Není proto zapotřebí žádné osvětlení, jelikož technologie pracuje principiálně jako CRT technologie, kdy je plocha obrazovky ostřelována elektrony.
Na technologii nejvíce vyzdvihovaný vysoký kontrast přinese extrémně černé pozadí. Vysoké 3D rozlišení, úspora energie až o 75 % a pozorovací úhel 180 stupňů jsou zajisté parametry hodné pozornosti.
Veškeré součástky jsou recyklovatelné a výroba nepotřebuje žádnou rtuť. Celková životnost zařízení je 65 tisíc hodin a výrobce po celou dobu provozu zaručuje nulový výskyt vypálených bodů.
Ale ani nová technologie se nevyhne negativním parametrům. Za nejpodstatnější je obecně považována hloubka kolem 14-ti centimetrů. To předurčuje technologii pro rozměrnější plochy displejů, i přes to, že některé zahraniční servery zmiňují využití i v mobilních telefonech.
Výrobce, společnost Prysm, deklaroval primární orientaci na velkoformátové zobrazovací plochy s důrazem na úsporu elektrické energie.
Výsledky čtyř let výzkumu se co nevidět poprvé představí odborné veřejnosti.
Opomíjený prezentační jazyk SMIL
29. Bře
Je mnoho směrů, kterými se ubírají tvůrci aplikací pro vysílání obsahu na digitálních médiích. Nabídka je rozmanitá, ale často nekompatibilní s konkurenčními aplikacemi. Majitel sítě obrazovek je tak při výběru aplikace postaven do nesnadné situace. Musí zvážit mnoho aspektů včetně potenciálu svého budoucího dodavatele řídící a přehrávací aplikace.
Je zde i volba, která, zdá se, nabírá dech. SMIL, interpretační jazyk, který definovala organizace W3C, je opět na scéně a začíná se prosazovat.
W3C je standartizační autorita, která stojí za většinou internetových protokolů, interpretačních jazyků a formátů jako XHTML, CSS, XML…
SMIL byl vytvořený pro tvorbu multimediálního obsahu, kdy integruje streamované video a audio s obrázky. Struktura SMIL je podobná HTML jazyku a napřímo využívá XML formát.
Co je nejdůležitější na tomto standardu? Je universální, je rozšiřitelný a je standardem.
Slibnou událostí pro SMIL je přímá podpora standardu společností Adobe. Adobe podporuje tento formát ve svých media playerech. Vzhledem k vlastnictví dalšího silného formátu, totiž Adobe Flash, bude společnost do budoucna zvyšovat svůj podíl na trhu digital signage.
SMIL je také zcela běžně využíván v open source a freeware media playerech na operačních systémech Linux.
Brýle pro rozšířenou realitu (augmented reality)
11. Bře
Rozšířená realita vkládá do reálného prostředí uměle vytvořené objekty. Abyste tyto umělé objekty mohli vidět, musíte mít zařízení, které vám zobrazí softwarem vytvořené objekty v reálném světě.
Například augmented reality pro mobilní komunikátory snímá obraz reality kamerkou v mobilu a na displeji mobilu zobrazuje kombinaci reality s doplněnými virtuálními objekty.
Permanentní sledování displeje mobilu je poněkud nepraktické. Po díře na trhu sáhl výrobce brýlí pro augmented reality. Brýle jednoduše nasadíte na hlavu a poloprůhledné sklo propouští reálný výjev okolí k oku. Z obroučky brýlí svítí na sklo mini projektor, který dodává onu potřebnou virtuální složku obrazu, tedy neexistující objekty do reálného světa.
Výrobce deklaruje, že jde o 3D brýle. Z obrázků je však patrné, že je tato upravená realita určená pouze pro pravé oko. To jednak znevýhodňuje leváky, ale hlavně není schopné přinést opravdový trojrozměrný obraz.
Možná chtěl výrobce jen zdůraznit, že je možné zobrazovat i 3D objekty, ale bohužel jen ve 2D zobrazení. Nebo je to i jinak. Levé oko vidí realitu a pravé kombinaci reality s rozšířenou realitou.
Nejnovější komentáře