… digital signage, digital out of home …
Průzkum trhu
Studie: smyslový marketing a finanční sektor
2. Srp
Banky musí vylepšit prostředí a atmosféru uvnitř svých poboček pokud do nich chtějí dostat zákazníky, ukázala poslední studie společnosti Mood Media Corporation.
Stručně řečeno, studie finančního segmentu (provedena ve spolupráci s YouGov) zjistila, že pouhých 9% z dotázaných se cítí dobře v bankovní pobočce. Nemají rádi dlouhé čekání a necítí se být dostatečně poučeni a vzděláni o službách a produktech, které banka nabízí. To je důvod, proč 63% uživatelů bankovních služeb preferuje online bankovnictví před návštěvou poboček.
Pro banky je největší riziko, vyplývající z této migrace k online bankovnictví, snižování prodeje dalších bankovních produktů a služeb – od spořících účtů a úvěrů až k obchodování s cennými papíry a pojišťovacím službám.
Díky této studii mohla společnost Mood Media poukázat na to, jak může správná práce s dynamickými vizuály (jako jsou LCD obrazovky) v místě prodeje ovlivnit prodej, zvýšit obecné povědomí o dalších službách a produktech a snížit negativní vnímání doby čekání. Je také velmi chytré využít zvukové kulisy v pobočkách k zabezpečení soukromí pro klienty, kteří potřebují hovořit o soukromých finančních otázkách s personálem banky.
V článku nazvaném „Vůně a televize přicházejí do vašich bank“, dopisovatel pro časopis ThisisMoney.co.uk., Dan Hyde, ke studii poznamenal že, „čerstvý vítr může oživit osobní bankovnictví na pobočkách, které nyní pomalu umírá, když 22milionů Britů používá online bankovnictví.
Stále více se ukazuje, že finanční služby potřebují otevřenější, oživující a moderní přístup ke své bankovní síti. Zábavné visuály a zvuk pro budování společenství klientů s rodinami, klasická hudba pro distingovaný interiér privátní banky nebo poslední technologické novinky – hologramy, QR kódy nebo dotykové obrazovky – zaměřené na technicky důvtipnou, mladou generaci… možnosti jsou nekonečné.
Je zřejmé, že bankovní klienti jsou naladěni pro změnu a těším se, kdo další bude následovat naše klienty – průkopnickou AirBank a Českou Spořitelnu.
Stav marketingu v Česku, aneb cesta do hlubin marketérovy duše
23. Čer
V květnu letošního roku proběhl výzkum Millward Brown mezi českými marketéry. Online bylo osloveno 227 manažerů, kteří ve firmách s více jak 100 zaměstnanci, řídí marketingové aktivity.
Výsledky výzkumu jsou i nejsou překvapující. Co znamenají pro digital signage, branži, která je stále vnímána jako něco nového, co je třeba ještě ověřit? Digital signage poskytuje mnoho nástrojů pro měření efektivity kampaní, výrazně šetří náklady oproti klasickým statickým médií, jenže: Český manažer marketingu chce být kreativní a zkoušet nové věci. Ale jen do výše hypotéky.
Co tedy průzkum ukázal?
O stavu českého marketingu kolují pověry a pomluvy. Podívali jsme se na ty hlavní systematickým výzkumem mezi vedoucími manažery. České firmy lační po kreativních lidech, ale realita je daleko za ambicemi. Marketing v Čechách a na Moravě nemá zrovna nejlepší pověst. Dát se s někým do řeči o problémech tohoto oboru je jako ocitnout se v místnosti plné lékařů. Každý je přesvědčen, že zná přesně diagnózu, akorát že se na ní s ostatními neshodne. Za chvíli je diagnóz více než samotných pacientů.
Náhodný vzorek chronických nemocí, kterými český marketing podle pozorovatelů trpí, vypadá například takto:
- Vše se čím dál víc rozhoduje v zahraničí, u nás nemá marketér žádné pravomoci. Nebo naopak marketing u nás umí dělat jen zahraniční firmy.
- Marketéři u nás neřeší značku ani produkty, jenom nakupují reklamu. Marketing se nedá naučit, je třeba si projít zkušenostmi. Nebo naopak marketing se u nás vlastně pořádně a správně neučí.
Velké malé ambice
Čeští marketéři tuší, že by měli ideálně rozhodovat o všech marketingových aktivitách ve firmě. Slovy marketingového ředitele jedné mezinárodní pojišťovny: „Všechno od A do Z, to je u mne ideální marketing.“ Optimálně by si představovali „marketingově řízenou firmu“. Ale kolik takových společností u nás skutečně je? Z našeho vzorku vyplývá, že jen 14 procent má svaly dostatečně vyvinuté. Tolik jich odpovědělo, že marketing má ve firmě největší vliv na celkovou strategii společnosti. U ostatních vládne obchodní nebo finanční oddělení. „V praxi se marketing smrskne v lepším případě na rádoby řízení značky,“ potvrdila v jednom z osobních rozhovorů, které doplňovaly online dotazování, marketingová ředitelka velkého českého vydavatelství.
Když marketéři neřídí marketingovou strategii celé firmy, kam se jejich síla upíná? Mají trochu rozdvojenou osobnost: nejvíce se věnují nákupu a vytváření marketingové komunikace, ale zároveň analýze prodejních dat a (méně často) analýze zákaznických průzkumů. Rozum (analytické schopnosti) a cit („feeling“ pro propagaci) musí být podle oslovených marketérů v dokonalé rovnováze. Kreativity si marketéři dokonce váží na nových zaměstnancích marketingu nejvíce (65 %) a velmi často ji postrádají. Vzdělávat marketéry v kreativních technikách, což je v reklamě zcela běžné, se rýsuje jako jedna z potenciálních terapií. Na většinu marketérů čekají v kanceláři kromě reportování tedy dvě zmíněné činnosti. Jeden z mýtů je potvrzen: marketing v českých firmách je takřka synonymem pro marketingovou komunikaci s občasnou příměsí brand marketingu. Ke strategii značky, cenotvorbě a vývoji nových produktů se dostane méně než polovina z oslovených oddělení. Jsou samozřejmě výjimky. V kategoriích rychloobrátkového zboží se mezi čtyřku nejčastějších činností dostala strategie a řízení značky, v B2B marketingu zase průzkum a analýza zákazníků.
Marketingová oddělení nemají velký rozpočet a velké slovo ve firmě spíše proto, že existuje propast mezi marketingovým oddělením a obchodním či produktovým oddělením. Obchod a marketing jsou dva odlišné světadíly, které spolu zápasí. „Nenapadlo by je ani nás pozvat k jednání o cenách,“ říká o produktových manažerech jeden respondent. Mezi největší výzvy marketérů proto podle výzkumů patří nízký vliv ve firmě a nízký rozpočet.
Část problému můžeme vystopovat i v malé odvaze marketérů situaci změnit. Podle dat se chce marketing více věnovat průzkumu a analýze zákazníků (hlavně české firmy mají pocit, „že vlastně neznají svého zákazníka“). Menší firmy by se rády více věnovaly marketingové komunikaci a strategii značky. Na druhou stranu plánování prodeje, určování cen a návrh produktů jim výrazně nechybí. Se svojí rolí se čeští marketéři spíše spokojili. Na základě projektivních technik jsme zjistili, že marketéři vidí sami sebe jako aktivní a vstřícné profesionály a jen čtvrtina spíše jako zoufalé amatéry. Rozhodně se ale nepovažují ani za mocné, ani za silné či bojovné. Malé varování: pocit zoufalosti u manažerů roste s přibývajícími roky zkušenosti v marketingu.
Nejsme v tom sami
Skepse ohledně marketingu není českým specifikem. Například v USA už se dlouhá léta hovoří o krizi efektivity marketingu. Podle kritiků z řad amerických akademiků plyne do marketingu stále více prostředků, které nejsou vyváženy odpovídající loajalitou a spokojeností zákazníků. Příčina je spatřována v tom, že se marketingová oddělení soustředí převážně na krátkodobé taktické cíle. Marketéři se snaží získávat nové zákazníky, zatímco za loajalitu stávajících zákazníků nepřebírají zodpovědnost. Celá řada klíčových marketingových rozhodnutí, například tvorba cen, vývoj nových produktů či zákaznický servis, bývá v kompetenci jiných oddělení. Stejně jako v ČR existuje mezi marketingem a dalšími částmi firmy poměrně velká hráz, jak uvádí například Philip Kotler, autor známé učebnice marketingu.
Podle amerických výzkumů má marketing ve firmách nízkou kredibilitu. Marketéři jsou kritizováni za nedostatečné analytické a strategické dovednosti a neschopnost „mluvit finančním jazykem“ a zodpovídat otázky spojené s efektivitou marketingových výdajů. Dva významní američtí akademici, Sheth a Sisodia, tuto nepříznivou situaci komentují slovy, že „marketing může dělat vlastně kdokoli“. V důsledku toho jsou marketéři „tlačeni ke zdi“ a musí vést těžké boje za své rozpočty.
Prognóza?
Některé mýty jsou tedy spíše okrajový fenomén, jako závislost na zahraničí, a jiné se potvrzují, například umenšení marketingu na průzkum a komunikaci (tabulka 3). Není to tím, že by nebyla nabídka konferencí nebo jiných informačních zdrojů, ale zkušených praktiků. Marketéři spíše hledají podporu a argumenty v souboji s ostatními profesemi a nepomáhá jim v tom, že se role marketingu scvrkávala do vlastní karikatury a uzavírá se do vlastního žargonu. Zní to jako typicky marketingová odpověď, ale zdá se, že marketéři mají velký problém se svojí reputací či image, na které budou muset ještě pár let pracovat.
Zdroj: Millward Brown Czech Republic, Strategie.czFolie Vikuiti na výloze vtahuje do prodejny
3. Kvě
Přinášíme Vám výsledky zajímavého průzkumu efektivnosti projekční folie Vikuiti(TM) na výloze prodejního místa, který zpracovala organizace POPAI ve spolupráci s 3M. Předmětem zkoumání byly 4 vitríny vybavené technologií pro zadní projekci a jejich působení na kolemjdoucí.
Do průzkumu bylo zahrnuto celkem 1562 dotazovaných z celkového počtu 24688 lidí, kteří projekční plochy shlédli. Vysílaný videoobsah byl mixem promo klipů a produktových reklam.
Průzkum uvádí, že 83% dotázaných spontánně zmínilo či vzpomnělo projekci na výloze a 57% dotázaných si něco z vysílaného obsahu zapamatovalo. 64% si bez nápovědy dokázalo vybavit tématický výjev a 42% si pak dokonce vybavilo, o jakou šlo značku. 88% se domnívá, že screen z folie Vikuiti(TM) výrazně ozvláštnil výlohu prodejního místa.
Podstatnou informací dále je, že až 27% procházejích se na projekci na výloze podívalo a až 1,8% ze všech kolemjdoucích se ve skutečnosti zastavilo a sledovalo projekční screen podrobněji. Patrně nejvýznamnějším závěrem výzkumu je pak údaj, že 2,5% nakupujících přímo vstoupilo do prodejny díky tomu, že vidělo projekční screen z folie Vikuiti(TM).
Průzkum se také zabýval obsahovou stránkou vysílaného sdělení a vhodností konkrétního umístění screenu v dané části výlohy a ulice. Ponejvíce si respondenti zapamatovali tématické výjevy (kolem 30%) a obecné nabídky (kolem 60%). Větší sledovanost měly přirozeně screeny s menší konkurencí okolních předmětů ve výloze a ty, které byly vhodně umístěny v přirozeném koridoru chodců a kolemjdoucích.
Folie Vikuiti(TM) pro zadní projekci od 3M je dnes díky své tvarovatelnosti a speciální technologii skleněných kuliček nejvíce používanou formou komunikace v rámci opatřování výloh projekčním vysíláním digital signage. Pakliže je použit vhodný projektor s ohledem na světelné podmínky prostředí, dosahuje skvělých zobrazovacích výsledků a přináší pozitivní vliv na nákupní chování spotřebitele. V ČR ji využili například mobilní operátoři Vodafone či O2, automobilový výrobce Škoda auto a další významní hráči v rámci své mediální komunikace. Výhradní distribuce folie Vikuiti(TM) v České republice patří skupině UGO! Media, která je zároveň držitelem MCS partnerství společnosti 3M.
Vliv smyslového marketingu na prodejní místo
27. Dub
„Obchodníci vědí, že existuje spojení mezi atmosférou prodejního místa a výší prodejů. Nepostřehnutelné detaily od osvětlení, designu prodejního místa přes hudbu k vizuální prezentaci, to vše hraje roli při zvyšování kultury prodeje, zvyšování návštěvnosti prodejního místa a, v zásadě vzato, při zvyšování prodeje,“ uvedl Aleš Štibinger, který se ve své prezentaci věnoval vlivu atmosféry místa prodeje na výši prodeje a spotřebitelské chování.
Byl proveden výzkum, který poskytuje nový pohled na to, jakým způsobem reaguje nakupující na jednotlivé prvky atmosféry prodejního místa (vědomě i podvědomě) a také na míru souvislosti mezi atmosférou prodejního místa a výší prodejů.
Studie se zabývá mnoha aspekty atmosféry prodejního místa z obou stran „pultu“. První část studie měří přístup spotřebitele k atmosféře prodejního místa, prozkoumává, které specifické části ovlivňují spotřebitele, aby utratil více peněz či času v místě prodeje. Druhá část studie je rozsáhlý výzkum přístupu obchodníků a jejich postupy při pokusech optimalizovat prožitek z nakupování tak, aby zvýšili návštěvnost obchodu, zákazníkovu loajalitu a samozřejmě také prodeje.
Spotřebitelé byli měřeni v několika kategoriích: věk, příjem domácnosti, četnost nákupů a pohlaví. Obchodníci byli měřeni podle velikosti řetězce, velikosti obchodu a typu obchodu.
Výzkum spotřebitele zahrnoval telefonické rozhovory se 450 domácnostmi v USA. Polovina dotázaných byly ženy, druhou polovinu představovali muži. Výzkum obchodníků je výsledkem telefonických dotazníků pro výkonné řídící pracovníky přímo zapojené do rozhodování o koncepci prodejního místa. Dotázáno bylo 91 různých řetězců.
Výsledky průzkumu jsou shrnuty do vyčerpávajícího přehledu přístupů a strategií, které dnes ovlivňují „výkon“ prodejního místa. Je potřeba si také uvědomit, že prodejní místo není jen typický obchod ať už s potravinami, módou nebo domácími potřebami, ale také jakékoliv místo prodeje služeb, jako je např. pošta, kadeřnictví nebo wellness centrum.
zdroj: popai.czJaký potenciál nakupujících můžeme oslovit digitální reklamou v in-store?
26. Led
Trh s digitálními médii zaznamenává globálně slibný růst a využití digitálních komunikačních prostředků je stále výraznějším trendem i u nás. I přes nesporné výhody, které tyto moderní technologie nabízejí v oblasti marketingové komunikace, a i přes osvětu a významné snahy o popularizaci těchto médií paradoxně zjišťujeme, že zadavatelé reklamy o nich stále nemají dostatek informací pro jejich efektivní využití. Proto POPAI CE prostřednictvím sekce digitální komunikace pořádá odborné workshopy, jejichž cílem je přinést nové informace o digitálních médiích a formou praktických ukázek a výsledků průzkumů pomoci zadavatelům reklamy se v této sféře lépe orientovat.
Aktuálním tématem, které sklidilo velký zájem zadavatelů, byly výsledky měření návštěvnosti v zónách digital signage, prezentované na nedávném workshopu. Jde o společný projekt POPAI CE, společnosti POS Media ČR a společnosti 7Marsyas Development, který byl realizován v červnu 2010 (v období cca dvou týdnů) v hypermarketu Tesco, OC Nový Smíchov v Praze.
Jak uvedla Pavlína Klementová z POS Media, záměrem projektu bylo ověřit návštěvnost a pohyb zákazníků v určitých zónách hypermarketu, kde jsou umístěny LCD obrazovky a zároveň mapovat potenciál nakupujících, které lze oslovit digitální reklamou. V rámci průzkumu byl zjišťován celkový počet nakupujících v hypermarketu v měřeném období, počet nakupujících v sekcích cukrovinky, alkohol a mléčné výrobky a průměrný čas, který nakupující strávili u LCD obrazovky s reklamním spotem. Pro testování byly zvoleny tři různé exekuce spotů na obrazovkách, a to v délce tři, deset a třicet sekund.
Průzkum proběhl v období, kdy návštěvnost hypermarketu nebyla ovlivněna dobou svátků, jako jsou Vánoce, Velikonoce apod.
„Zadavatelé reklamy mají tendenci dodávat pro vysílání na obrazovkách v místě prodeje televizní spoty, které jsou příliš dlouhé, a tudíž nevhodné. V prodejních místech však máme pouze jednu až tři sekundy na to, abychom zákazníka zaujali. Cílem měření bylo proto získat konkrétní argumenty pro to, jaký typ spotu je třeba v in-store nasazovat a jaký nelze doporučit,“ zdůraznila Pavlína Klementová.
V rámci měření byla využita technologie Person Counter (PCV-05) od společnosti 7Marsayas Development. Fungování je založeno na principu aktivní RFID technologie, inteligentní analýzy chování osob z videa, které je pořízeno prostřednictvím integrované kamery. Ta je připojena do modulu, kde probíhá veškerá analýza. Prostor, který kamera zabírá, se dělí na zóny a u každé zóny lze naprogramovat, co bude v rámci dané zóny měřeno: například počet osob, které se zastaví u konkrétní reklamy, čas, který tam stráví atd.
Co ukázaly výsledky měření?
Jedním z cílů měření bylo zjistit za sledované období celkový počet návštěvníků u vstupu do hypermarketu, to znamená počet zákazníků, kteří prošli vstupními bránami prodejny.
Z výsledků měření vyplynulo, že hypermarket Tesco na pražském Novém Smíchově, který patří k nejnavštěvovanějším prodejnám Tesco v ČR, denně v průměru navštíví více než 20.000 zákazníků.
Průzkum odhalil překvapivý fakt, že o víkendu se v hypermarketu nakupovalo nejméně, a to zřejmě kvůli víkendovým pobytům spotřebitelů mimo Prahu, nejvyšší návštěvnost byla zaznamenána v pátek okolo 18 hod.
Měření ve vybraných sortimentních sekcích přineslo souhrnné zjištění, že průměrná doba strávená v okolí LCD obrazovek s reklamním spotem je 12 vteřin, a proto optimální reklamní spot na obrazovkách digital signage by měl být maximálně v této délce.
Měření v jednotlivých sortimentních sekcích
Pro promítání v sekci cukrovinek byly vybrány tři desetisekundové spoty od 3 různých zadavatelů reklamy. Jednalo se o upoutávky na Ego sušenky, na čokoládovou oplatku Fidorku a na tyčinky Margot mini.
Měření ukázalo, že spotřebitelé navštívili nejvíce sekci cukrovinek koncem pracovního týdne, konkrétně v pátek, naopak o víkendu průzkum potvrdil slabou návštěvnost.
Z hlediska jednotlivých úseků dne byla nevyšší návštěvnost v této sekci okolo 18 hod., zatímco během polední pauzy byla návštěvnost nižší. V průměru sekci navštívilo denně 13.585 nakupujících a průměrná délka doby, kterou nakupující strávili v okolí LCD obrazovky, byla téměř 10 sekund.
V sekci alkohol byl promítán nejdelší reklamní spot v délce 30 sekund. Upoutávka byla zaměřena na rum Captain Morgan a byla vysílána i jako televizní reklama. Části reklamního spotu jsou velmi krátké (1 až 3 sekundy) a spot zahrnuje více příběhů.
Výsledky v oblasti denní návštěvnosti se lišily od výsledků v sekci cukrovinek. Nejsilnější návštěvnost v sekci alkoholu byla v pátek a v sobotu. Pokud jde o počet nakupujících v jednotlivých úsecích dne, špička byla zaznamenána mezi 18. až 20. hodinou večer.
Nakupující strávili na ploše u obrazovky v průměru 11 sekund. Denní průměrná návštěvnost v této sekci byla 9.645 nakupujících.
Nejfrekventovanější zónou na prodejní ploše byl v rámci testovaných sekcí úsek mléčných výrobků. Denní průměrná návštěvnost v této sekci představovala 15.630 nakupujících.
Byl zde promítán krátký, dobře viditelný spot v délce třech sekund na sýr Gervais.
Z hlediska návštěvnosti se jednalo o atraktivní zónu od pondělí až do pátku s páteční špičkou návštěvnosti. Nejméně zákazníků zde nakupovalo neděli. V rámci jednotlivých úseků dne byla sekce nejnavštěvovanější během poledne a především kolem 18. hodiny, tzn. v závěru pracovní doby.
Průměrná délka doby, kterou strávili nakupující v okolí LCD obrazovky v tomto úseku, byla delší než v jiných sekcích a dosáhla 15 vteřin.
Zdroj: www.popai.cz
Digitální plochy v regionech posilují
26. Říj
LED obrazovka Žďár nad Sázavou
Nabídka reklamních LED obrazovek v ČR se zvětšuje. Kromě Prahy, kde jsou digitální panely standardní záležitostí, letos pokročila výstavba LED nosičů i v regionech. Regionální provozovatelé klienty lákají především na příznivější ceny.
V letošním roce v regionech vzniklo několik nových obrazovek, například na Vysočině (provozovatel je SM Consulting) či v Brně (Hit Media).
Důraz kladen na umístění nosiče
Důležité je vybrat pro obrazovku takové místo, které jí zajistí dobrou viditelnost, aby mohla oslovit co možná největší počet lidí. „Výběru lokality věnujeme velkou pozornost. Právě místo je rozhodující, jak budeme atraktivní pro naše klienty,“ vysvětluje Martina Černá z firmy SM Consulting. Její obrazovka může denně oslovit cca 20 tis. lidí, je u pěší zóny, centrálního parkoviště a v blízkosti silnice 1. třídy I/37.
Obrazovky jsou umísťovány často u dopravních uzlů, kde je velká frekvence lidí zajištěna. „Vsadili jsme na lokalitu, kde se sbíhají silnice ze tří významných směrů do Brna, na místo tvořící pomyslnou bránu do města,“ popisuje David Staněk z Hit Media. Denní průjezdnost se v tomto místě pohybuje okolo 70 tisíc aut. „Klienti toto umístění označují za ,moravský Nuselák‘,“ dodává s úsměvem Staněk.
V regionech digi plochy zaujmou
Digitální panely v regionech mají trochu jiné postavení nežli nosiče v Praze. „Reklamní sdělení na tomto médiu je v dané lokalitě jediné a je mu proto věnována větší pozornost než ve velkých městech, kde může sdělení snadno zaniknout,“ míní Černá. Reklama je podle ní proto lidmi více vnímána. „Jedná se o nevšední médium, které se tak rychle neokouká,“ souhlasí Ondřej Jednota z magazínu dmarketing.cz. Podle Jednoty mají tyto digitální nosiče proti statickým klasickým médiím výhodu i v tom, že spot lze použít opakovaně a náklady na jeho výrobu jsou minimální.
Kdo zde inzeruje
Provozovatelé si shánějí klienty spíše napřímo, jen malá část zadavatelů je získána přes agentury. „Většinu klientů oslovujeme sami,“ tvrdí shodně provozovatelé regionálních ploch.
Zadavateli reklam zde jsou samozřejmě převážně regionální firmy. „Největší část tvoří klienti z regionu nebo regionální pobočky, až 90 %,“ potvrzuje Černá. Stejně vysoký poměr regionálních klientů uvádí i Stanislav Bedlivý z firmy Virgo Strakonice, která nabízí LED ve Strakonicích. Většinou se jedná o místní prodejce, jako např. optiky, oděvy či stavebniny a poskytovatele služeb – restaurace, autodoprava apod. Obrazovky využívají ale i organizátoři tamních kulturních a sportovních akcí či politici. U větších měst je už převaha regionálních klientů méně výrazná, v Brně tvoří asi dvě třetiny klientů. V Českých Budějovicích (Trima CB) dokonce mírně převažují klienti mimo region, zde je ale odlišnost v tom, že obrazovka je prodávána v rámci větší sítě ploch, které jsou umístěny po celé ČR. Regionální provozovatelé obrazovek se od pražských liší právě tím, že mají jen jednu obrazovku v daném regionu a nemohou klientům nabídnout celou síť a tím kampaň většího rozsahu. „Všichni ale nabízejí podobné médium, takže je možnost, např. při celonárodní kampani, že se provozovatelé dohodnou a spojí,“ upozorňuje Jednota.
Jak se pohybuje cena
Tím, že provozovatelé regionálních obrazovek cílí nabídku spíše na regionální firmy, je přizpůsobena cena i způsob prodeje ploch. Základní cena nejlacinějšího spotu se pohybuje v rozmezí od 7 do 50 tisíc Kč za měsíc (záleží na konkrétním provozovateli a ploše, délce reklamního spotu a frekvenci jeho opakování), což je několikanásobně méně, než na kolik by vyšel nejlevnější spot v Praze. Vlastníci ploch v regionech nabízí i kratší kampaně než na jeden měsíc, umožňují i týdenní či dvou týdenní kampaně. Ty jsou vhodné např. pro různé akce.
zdroj: www.mam.cz
Digital signage a pět trendů tohoto průmyslu, rok 2009 a realita 2010?
23. Zář
Pět trendů digitální reklamy mimo domov (DOOH) zaznělo minulý rok o těchto pánů: Lyle Bunn spolu s Chrisem Connery z DisplaySearh a NEC, shrnuli nejdůležitější vývojové trendy do následujících pěti bodů. Pojďme se na ně podívat s odstupem jednoho roku a z pohledu české DOOH:
Více pozornosti pasantů bude znamenat navýšení výdajů do digitální reklamy mimo domov a konsolidace provozovatelů sítí obrazovek přinese zásah kritické masy pasantů.
1. Vysoký nárůst v retailu
Digital signage má potenciál zvyšovat zisky maloobchodů a rozšiřovat zákaznickou zkušenost s produkty v nabídce. Tyto dva důvody vedou ke krajní důležitosti nasazování digitálních technologií v maloobchodních řetězcích, proto je také retail nejrychleji rostoucí oblastí nasazování digital signage technologií.
Pan Bunn zdůrazňuje, že zisky společností, které nově nasadili digitální propagační technologie, vzrostli až o 50 procent. Také upozornil na možnost přesného měření sledovanosti a optimalizace obsahu právě podle naměřených výsledků.
Stav digital signage v ČR: Nasazení digital sigange v maloobchodě si uvědomuje stále více subjektů, bohužel jenom teoreticky. V současné době jdou příkladem zahraniční firmy a jejich zdejší pobočky, které si nasazení digital signage přinášejí od svých západních matek.
2. Relevance je novým králem
Stále platí, že obsah je králem, jenže už nestačí mít pouze dobrý obsah. Obsah musí odpovídat prostředí, ve kterém se zákazník nachází a kvalita informací musí přesně směřovat ke konkrétnímu publiku.
Uživatelé mohou vidět všechny ty vtipné reklamy, které se rády šíří, ale pouze pokud publikum má jakýsi osobní pocit sounáležitosti s reklamou, teprve poté má reklama výsledky, jinak jde o bezcenné úsilí.
Stav digital signage v ČR: Obsah, ano i když se to nezdá, tak je to opravdu to nejdůležitější na celém projektu. Bohužel u nás to zatím neplatí.
3. Více místních vstupů
Provozovatelé a tvůrci digitálního obsahu zjistili, že lokální obsah je vysoce efektivní a zajímá uživatele. Proto část úsilí o relevantní obsah na digitálních obrazovkách musí vést i k lokálním informacím jakými je například lokální zpravodajství a počasí.
Stává se zažitou praxí, vkládat do obsahu lokální zpravodajství, a také rozdělení plochy obrazovky na část pro zpravodajství a část pro reklamu.
Stav digital signage v ČR: Tento trend je patrný už i u nás, provozovatele k tomu donutila situace hlavně v době krize. Zpravodajství a počasí zaplní mezeru ve vysílacím čase.
4. Obrázky jsou naším novým jazykem
Opouštíme svět slov na obrazovkách a pouštíme se do komunikace obrázky o vysokém rozlišení a dynamickým videem, které vypráví náš příběh. Reklamní agentury hledají způsoby, jak získat konzistenci v prezentaci informací a nacházejí nové formy komunikace za pomocí obrazových informací. Komunikace za pomocí obrázků je stále více žádaná u spotřebitelů, jelikož je to jednodušší forma komunikace, tolik potřebná v hektické době jako je ta naše.
Stav digital signage v ČR: Pro obrazovky platí staré známé, čím méně tím více. Tzn. raději méně informací do spotu, ale s jistotou, že si je potenciální klient stihne přečíst, než více informací ve kterých se ztratí. Bohužel opět u nás platí, že klienti chtějí maximálně využít čas spotu a předat vše o své firmě, ale na úkor čitelnosti.
5. Zvyšování podílu mobilních obrazovek
Další silně rostoucí oblastí je posun digitálních obrazovek k mobilnímu digital signage. Dvě příkladné aplikace lze spatřit u dopravních prostředků a výtahů, kdy starší instalace nedovolovaly změnu obsahu jinak, než fyzickou přítomností obsluhy na místě instalace. Toto řešení samozřejmě neumožňovalo obměnu obsahu v reálném čase. S masivním nástupem mobilní konektivity se obsah může nahrávat i v případech, kdy je zařízení v pohybu, jak je tomu například u autobusů. Bezdrátová komunikace umožnila online vysílání a pohodlnou dopravu obsahu na obrazovky.
Stav digital signage v ČR: V tomto bodě jsme na tom asi nejlépe, obrazovky ve výtahu můžeme vidět např. v City Tower na Pankráci, instalace obrazovek do MHD jsou na spadnutí, objevili se i obrazovky v taxících a v neposlední řadě i novinka Digi showcar – LED obrazovky na kolech.
Více transakcí přes mobilní internet, větší strach ze zneužití dat
20. Zář
Internet v mobilu je pro stále větší počet lidí po celém světě snadným a pohodlným způsobem, jak vyřizovat bankovní transakce a nákupy. I přes vzrůstající popularitu mobilních zařízení však mezi zákazníky přetrvávají obavy – zejména ze ztráty soukromí a zneužití jejich osobních dat. Ukázal to aktuální průzkum celosvětové sítě poradenských společností KPMG Consumers and Convergence IV, který proběhl mezi 5 627 respondenty z 22 zemí.
Z průzkumu vyplývá, že lidé jsou stále více ochotni používat svůj mobil k finančním transakcím nebo přijímat reklamy na mobil výměnou za levnější či zcela bezplatný servis. Ve srovnání se stejným průzkumem pořádaným před 18 měsíci se počet uživatelů, kteří využívají mobil v souvislosti s bankovními službami, více než zdvojnásobil. Dvakrát více je také uživatelů, kteří přes svůj mobil nakupují na internetových stránkách maloobchodníků. Na tomto významném nárůstu se podílejí především dynamicky se vyvíjející ekonomiky, jako je Čína a Indie. Celých 77 procent čínských respondentů uvádí, že svůj mobil používá k bankovním operacím, a 44 procent k nákupu zboží. V Indii používá mobil k nákupům 38 procent dotazovaných a k bankovním operacím 43 procent.
„Ve srovnání s posledním průzkumem z roku 2008 se ukazuje, že mobilní internet jako prostředek k nákupům a dalším finančním transakcím je na razantním vzestupu. Otevírá se zde zajímavý prostor na trhu a s ním i nové možnosti pro poskytovatele mobilních služeb,“ komentuje výsledky Eva Racková, Partnerka odpovědná za poradenské služby zaměřené na výkonnost a technologii ve společnosti KPMG Česká republika.
Obavy ze zneužití dat
Ztráty soukromí a především zneužití svých osobních údajů (například informací o platebních kartách) se v mnoha dotazovaných zemích obává přes 90 procent respondentů. Nejmenší starosti mají spolu s Holanďany překvapivě Češi, i u nás ale sedm z deseti respondentů vnímá možné zneužití údajů jako problém. Otázka ochrany soukromí a osobních dat se tak stává nejsilnější brzdou rozvoje internetu jako prostředku k nákupům a bankovním operacím. Průzkum ale také odhalil jistý paradox v chování zákazníků: „Na jedné straně se zákazníci obávají ztráty svého soukromí, ale na straně druhé jsou jeho část, zejména pak své osobní údaje, ochotni obětovat výměnou za levnější internetové služby a aplikace,“ vysvětluje Eva Racková.
Větší tolerance k internetové reklamě
Ze zjištění vyplývá, že zákazníci jsou nyní ochotnější akceptovat internetová reklamní sdělení. Je zde však patrný velký rozdíl mezi tolerancí k reklamě na osobním počítači a na mobilu. Většina respondentů (56 procent) nemá problém s internetovou reklamou na svém PC, ale jen 42 procent ji toleruje na svém mobilním zařízení.
Ochota připlatit si za dobré služby
Stále více lidí je podle průzkumu ochotno připlatit si za mobilní aplikace a služby, pokud za své peníze získají přidanou hodnotu či kvalitu. Celosvětově projevilo 43 procent respondentů ochotu platit za často využívané internetové služby. Mezi zákazníky z oblasti Asie a Pacifiku se jedná o 59 procent, v Číně o 63 a v Indii o 65 procent. Zákazníci se nebrání platbám zejména za videa (56 procent) a hudbu (53 procent) – za tu si rádi připlatí zejména mladší uživatelé (16–24 let).
Metodika průzkumu
Průzkum proběhl na jaře 2010 mezi 5627 respondenty z 22 zemí. Informace se sbíraly online a telefonicky. Účast v průzkumu byla podmíněna vlastnictvím mobilního telefonu nebo PDA.
zdroj: www.mmportal.cz
Nejnovější komentáře