Štítky výzkum

RIMM – Retail In- store Marketing Manual

POPAI Central EuropeNový průzkum POPAI CE mapuje využitelnost komunikačních médií v místě prodeje

POPAI CE právě dokončila ve spolupráci s agenturou OMD (OMG Research) a za podpory portálu www.mistoprodeje.cz nový průzkum se zástupci vybraných maloobchodních sítí v ČR. Hlavním mediálním partnerem projektu je časopis Zboží & Prodej.
V rámci průzkumu byli osloveni zástupci mezinárodních širokosortimentních řetězců i lokálních maloobchodních sítí, hobby řetězců, elektro prodejen a drogistických řetězců. Průzkum proběhl formou on-line dotazování CAWI (Computer Assisted Web Interviewing) s využitím nástroje Snapshots, který je exkluzivním systémem OMG Research. Průzkum je součástí dlouhodobého monitoringu názorů zástupců maloobchodních řetězců, který POPAI CE provádí od roku 2005.

Průzkum zkoumal mimo jiné, jaké jsou hlavní motivační faktory zástupců maloobchodu ke spolupráci se zadavateli reklamy v in-store, mapoval názory maloobchodu z hlediska vnímané důležitosti jednotlivých typů komunikačních médií i z hlediska přínosu POP prostředků.
Průzkum obsahuje rovněž detailní hodnocení významu jednotlivých typů komunikačních  prostředků a jejich využitelnosti v místě prodeje. Zástupci maloobchodu hodnotili například podlahové a regálové POP prostředky, POP prostředky k pokladnám, nástěnné POP prostředky, okenní grafiku, závěsné poutače, elektronická a interaktivní média, nástroje více smyslové komunikace atd.

Výsledky průzkumu odhalují některé významné odlišnosti mezi názory mezinárodních a lokálních maloobchodních sítí.

Zatímco hlavním motivačním faktorem pro spolupráci s dodavateli v in-store je pro mezinárodní maloobchodní sítě zvýšení prodeje podporovaných produktů, lokální maloobchodní sítě chtějí hlavně přilákat nové zákazníky. To potvrzuje často zmiňované strategie lokálních maloobchodníků, v jejichž centru zájmu je zákazník. Mezinárodní řetězce mají primární cíle definované ekonomickými ukazateli. V oblasti spolupráce s dodavateli v in-store chybí zástupcům mezinárodních maloobchodních sítí zejména prokazování účinností a efektivity POP prostředků, naopak lokální maloobchodní sítě postrádají hlavně kreativní nápady. Směrem k mezinárodním obchodníkům je tedy třeba stále generovat a prezentovat studie na téma přímých ekonomických přínosů nasazování POP médií.

Ač se může zdát, že již existuje dostatek zkušeností a výzkumů, které toto v minulosti prokázaly, na základě výsledků průzkumu je stále po nich poptávka a jejich význam by neměl být podceňován. Zajímavé je, že i v průzkumu mezi zadavateli reklamy z roku 2010 byly důkazy o efektivitě vyhodnoceny jako jeden z 3 nejvýznamnějších nedostatků ve spolupráci s dodavateli POP komunikačních řešení. Maloobchodníci tedy požadují tato data po svých dodavatelích, tj. zadavatelích reklamy a ti je zase požadují od svých dodavatelů. Evidentně na tomto poli všechny články trpí nedostatkem a trh by tudíž měl tomuto deficitu dokázat vyjít vstříc vyšší mírou spolupráce na toto téma mezi všemi těmito články. Bez jejich aktivní spolupráce se tato data v podstatě nedají generovat. Je otázkou, kdo z nich by měl být iniciátorem a organizátorem takových projektů.
Nedostatek kreativních nápadů prezentovaný lokálními maloobchodníky je prý dán především tím, že dodavatelé reklamy tomuto distribučnímu kanálu nevěnují tolik pozornosti jako u mezinárodních sítí a v té souvislosti také nedisponují dostatečnými rozpočty. Zároveň prý lokální maloobchodníci spolupracují s menšími , často lokálními, dodavateli, kteří nedodávají tak sofistikovaná řešení jako globální dodavatelé. To se pak odráží na kreativní i všeobecné úrovni POP komunikačních kampaní v prodejnách lokálních maloobchodních sítí.

Zástupci mezinárodních sítí označili jako největší problém, který brání rozsáhlejšímu umisťování in-store prostředků, nesoulad POP prostředků s interními pravidly pro umístění. To je dáno krom nedisciplinovaností dodavatelů také nepřehledností a častými změnami těchto pravidel, jejichž interpretace se prý často liší i mezi samotnými interními odděleními maloobchodníků. Lokální maloobchodní sítě toto naopak vnímají jako marginální problém prý proto, že ve významnější míře takovými pravidly nedisponují. Všechny maloobchodní sítě považují za negativum přesycenost prodejen a také to, pokud POP prostředky překážejí zákazníkům.

K nejdůležitějším prostředkům komunikace pro propagaci produktů patří dle hodnocení všech dotazovaných zástupců maloobchodu letáky. Pro mezinárodní sítě jsou dalším stejně silně vnímaným komunikačním prostředkem paletové ostrovy a dekorace, podlahové
stojany a vitríny, ochutnávky a předváděcí akce. Prvenství paletových ostrovů je dáno jejich propojením s promoakcemi a  slevovými pobídkami, které jsou právě mezinárodními maloobchodníky v rámci podpory prodeje preferovány. Pro lokální maloobchodní sítě jsou to překvapivě digitální média v místě prodeje a in-store rádio. Další analýzou získaných dat se podaří odpovědět na otázku, zda je velmi pozitivní postoj k digital signage daný nedostatkem zkušeností s tímto médiem, nebo naopak pozitivními zkušenostmi z úspěšných aplikací. In- store rádio je naopak díky menší míře všeobecného ruchu v prodejnách lokálních řetězců médiem nejen dobře hodnoceným, ale i hojně a prý úspěšně využívaným.

Realizátoři průzkumu očekávají, že nová zjištění budou sloužit především jako nástroj pro kvalitnější spolupráci zadavatelů reklamy a maloobchodních společností a napomohou zejména dodavatelům značkových výrobků při jejich přípravách komunikačních kampaní v místě prodeje.

Výsledky průzkumu budou poprvé exkluzivně představeny na konferenci Marketing at-retail
POPAI fórum 2012, která proběhne 22. 11. 2012 v Hotelu Praha, Praha 6 – Dejvice.

ANApoint – digital signage ve službách výzkumu

ANApoint Poznej svého zákazníka a jeho potřeby. Heslo, kterým by se měla řídit každá firma. Heslo, které známe všichni, ale opravdu se jím i řídíme?

Firma Global Business IT, specializující se na vývoj unikátních nástrojů pro online marketing,  posunula hranice možností, jak tato data získat, o krok kupředu. O krok směrem k digital signage. Tento týden představila svojí novinku ANApoint, která propojuje fyzický a virtuální svět. ANApoint je unikátní zařízení pro bezdotykový sběr informací od dotazovaných respondentů.

Zařízení se skládá z obrazovky, řídícího PC a senzoru pohybu Kinect od společnosti Microsoft. A jak to celé funguje? Nejdříve si připravíte dotazník, který vytvoříte v přiloženém programu. Je to jednoduché a intuitivní. Můžete využít doporučených otázek i grafických šablon nebo vkládat vlastní obrázky či videa. Druhá fáze je pak samotný sběr dat od respondentů.

ANApoint upoutá pozornost kolemjdoucích svou velikostí a nevšedním tvarem. Není třeba se tedy obávat, že by respondenti prošli kolem bez povšimnutí. Samotné vyplnění dotazníku je opět jednoduché a intuitivní. Stačí si stoupnout před pohybové čidlo, zvednout ruku nad ramena, aby si vás ANA chytla a pak už jednoduše vyplňovat dotazník. Snadné a zábavné. A kdybyste v rámci vyplňování náhodou přeci jen tápali, je zde virtuální průvodce Anička, která vždy přispěchá se svojí radou.

Zařízení je navrženo přesně v duchu digital signage: konec papírových dotazníků nebo letáků. Určitě si najde místo na akcích typu konference, výstavy apod. tedy všude tam, kde je třeba zaujmout a získat zpětnou vazbu.ANApoint - ukázka dotazníku

Pohled zvenčí: DOOH ve Spojeném Království

Často se stává, že pokud jste na nějaké pozici příliš dlouho ztrácíte nadhled. Někdy stačí trochu poodstoupit a podívat se na situaci z jiného úhlu nebo porovnat jak to dělají jinde. Z pohledu DOOH je to jinde v jiné zemi, proto si dnes můžete přečíst komentář Marka Pigou (ředitele Screenmedia expo), který se vyjádřil pro Dmarketing.CZ o stavu DOOH ve Spojeném Království, jednom z nejrozvinutějších trhů DOOH.

Situace zde vůbec nevypadá špatně, segment DOOH zaznamenává trvalý růst a co je take důležité, obor se dostal z experimentálních časů do stavu plnohodnotného media, které je součástí marketingového mixu. Svědčí o tom i podíl 11,4% z cekového outdoor trhu Británie. Ale více už v samotném komentáři:

The United Kingdom has one of the best-developed digital out-of-home markets in the world, but much research remains anecdotal, partisan or over-optimistic. It was therefore doubly notable when figures came earlier this year from the Outdoor Media Centre ‚ the organisation until recently known as the Outdoor Advertising Association, representing British outdoor media owners ‚ confirming that during 2010, digital outdoor advertising revenue in the UK passed £100m (‚Ǩ114m) for the first time.

36 percent year-on-year growth signalled a return to buoyancy after the economic doldrums of 2009, and digital revenue was increasing almost three times as fast as that of the overall outdoor market. For 2010 as a whole, digital held an 11.4 percent share of the entire British outdoor advertising market.

That reflects particularly well on the efforts of JCDecaux and CBS Outdoor as well as a number of smaller outdoor media owners, who are now ensuring that digital billboards, digital six-sheets and the like are becoming a common sight in London and gradually more familiar elsewhere too, although activity is still concentrated in the capital.

But it is not the whole story. The Outdoor Media Centre, figures, for example, don’t include the multiplicity of screens in retail environments, bars, gyms, doctors‚ offices and the like.

In this part of the digital out-of-home market ‚ where displays may not get the high footfall that the sites classified as outdoor do, but instead benefit from more tightly-defined demographics and much longer dwell times ‚ possibly the most significant development of the last year has been the meteoric rise of Amscreen, originally written off by some as an amateurish player but now emerging as a powerful operator of large networks, primarily in retail. Many other network owners have also successfully developed businesses in markets ranging from universities to airports.

Perhaps what is most remarkable is that all this ‚ not just capital expenditure on rollouts, but advertiser spend too ‚ has happened in a sluggish economy and despite the apparently irresistible rise of that other hot new medium, the Internet-enabled smartphone.

Like the record-breaking outdoor figures for 2010, it signals that digital out-of-home in Britain has moved well beyond the experimental stage and into the mainstream as a credible part of the media mix. We confidently expect growth to continue through 2012, through steady enlargement of existing networks and perhaps the arrival of a few new ones too, with the Olympics likely to provide many showcase opportunities for this medium.

Jsou digitální komunikační prostředky skutečným trendem i u nás?

POPAI Central EuropeS ohledem na stále rostoucí zájem zadavatelů o nové technologické trendy a fungování nových technologií ve spojení s různými kategoriemi výrobků a služeb pořádá POPAI CE seminář, jehož cílem je představit současný potenciál digitálních komunikačních médií, a to formou konkrétních ukázek a případových studií z našeho trhu včetně zjištěného efektu těchto médií.

Seminář se uskuteční 24. 2.2011  od 13,00 do 15,30 hod v přednáškovém sále společnosti Ipsos Tambor (3. patro), Národní 6, Praha 1.

Více na www.popai.cz

Efektivita reklamní kampaně v čekárnách ordinací

Digitální média se stále častěji objevují na nejrůznějších místech s velkou koncentrací lidí, kteří zde tráví určitou dobu čekáním, a proto zde obrazovky s vhodným obsahem fungují jako účinné informační a komunikační prostředky.

V poslední době nabývá na významu digitální reklama umístěná přímo ve zdravotnických zařízeních, která se zaměřuje především na volně prodejné léky a doplňky stravy a specializovaně oslovuje určité části populace. Jde o reklamu v místě, kde se lidé setkávají s lékařem a kdy mohou bezprostředně produkt prezentovaný na TV či LCD obrazovkách konzultovat. V rámci pestrosti vysílání prezentují digitální média v těchto místech i další témata, která se zdravotnictvím vůbec nesouvisejí. Inzerentům nabízejí přesné oslovení cílové skupiny a vysokou míru sledovanosti. V čekárnách praktických lékařů pro dospělé osloví klient cílovou skupinu muž a žena 18+, v čekárnách pediatrů především ženu, matku ve věku 25 až 40 let.

Společný průzkumový projekt společnosti MEDIAPHARMA, a.s. a průzkumové agentury STEM/MARK, a. s. se zabýval účinností digitálních médií umístěných v prostorách ordinací lékařů na území České republiky. Průzkum a jeho výsledky představily na semináři POPAI CE Dr. Barbora Večerková, Client Service Manager STEM/MARK, a.s. a Mgr. Marie Šestáková, ředitelka pro obchod a marketing MEDIAPHARMA, a.s.

Primárním cílem projektu průzkumu bylo monitorovat efektivitu vybraných reklamních spotů vysílaných v čekárnách ordinací praktických lékařů pro dospělé a pro děti a dorost. Průzkum zjišťoval, zda přítomní v čekárnách obrazovky registrují, zda vysílání na obrazovce sledují, co si z vysílání pamatují, zda jsou schopni ke konkrétní vysílané reklamě přiřadit značku, jaký produkt jsou ochotni si na základě zhlédnuté reklamy koupit.

Testovanými médii byly on-line reklamní systémy s řídící a paměťovou jednotkou, která zajišťuje vysílání programu v opakujících se hodinových smyčkách. Program je vysílán po celou ordinační dobu lékaře a je jedenkrát měsíčně měněn.
Do vysílání byla zařazována informační a osvětová sdělení a také reklamní spoty jednotlivých zadavatelů.
V současné době je umístěno v čekárnách praktických lékařů pro dospělé a pediatrů celkem 800 obrazovek, a to:
500 TV obrazovek v čekárnách praktických lékařů pro dospělé
300 TV obrazovek v čekárnách dětských lékařů.
Výzkum byl realizován na konci září 2009 metodou osobních rozhovorů s osobami, které navštívily ordinace příslušných lékařů coby pacienti či doprovod pacienta.
V rámci pilotního průzkumu bylo uskutečněno 100 rozhovorů ve 21 ordinacích praktických lékařů pro dospělé a 100 rozhovorů ve 21 ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost po celé České republice.

Hlavní výsledky průzkumu

Průzkum ukázal, že v případě čekáren praktických lékařů pro dospělé byla průměrně strávená doba v čekárně 15 – 20 minut. 98 % osob zaregistrovalo v čekárně přítomnost televizní obrazovky. Z nich poté 78 % sledovalo alespoň jednu minutu vysílání. V průměru čekající věnovali sledování pořadů a reklam 10 – 17 minut.
Většina návštěvníků čekáren pozitivně hodnotila skutečnost, že mohou sledovat obrazovky při čekání a považovali to za rozumné využití času.

Co se týče zapamatovatelnosti obsahu vysílání, nejčastěji spontánně si vybaveným pořadem či reklamou byly osvětové spoty o první pomoci, které zaregistrovalo celkem 41 % osob. Druhým nejčastěji spontánně registrovaným pořadem byla reklama na výrobek „Koňská mast“ (28 %).
24 % osob poté v této souvislosti obecně uvedlo reklamu/pořad zaměřený na bolest v kloubech a zádech, osmina dalších si vybavila pořad o zoologické zahradě.

Většina z dotazovaných, kteří správně přiřadili spot k produktu „Koňská mast“, uvedla, že se z vysílaného pořadu dozvěděla nové a zajímavé informace o produktu.

Z průzkumu vyplynulo, že čím je kratší vysílaná reklama s častější frekvencí opakování v hodině, tím více čekajícího zasáhne. Příkladem je právě spot o přípravku „Koňská mast“, jehož délka byla 10 sekund a byl promítaný 6 x v hodině.

Oslovení rodiče dětí strávili v čekárně praktického lékaře pro děti a dorost v průměru 15 – 18 minut. 91 % osob zaregistrovalo v čekárně přítomnost televizní obrazovky. Z nich poté 70 % sledovalo alespoň dvě minuty vysílání. V průměru čekající věnovali sledování pořadů a reklam 10 – 12 minut.
V 81 % případů sledovalo s rodičem vysílání i jeho dítě (ve věku od 0 – 17 let).
Nejčastěji spontánně si vybaveným pořadem či reklamou byla pohádka „Bob a Bobek“, kterou zaregistrovalo celkem 19 % osob.
Druhým nejčastěji registrovaným pořadem byly obecně různé pohádky (15 %).
10 % osob zaregistrovalo reklamu na přípravek Wobenzym.

Pro další rozvoj digital signage v ČR je třeba více informací a zkušeností

Digital Signage je stále pro mnoho zadavatelů u nás novým médiem a často i chybí informace o tom, jak lze optimálně tyto komunikační prostředky využít v reklamních kampaních.

Proto POPAI CE v rámci svého programu věnuje otázkám efektivních aplikací digitálních médií v místech prodeje, ale i v dalších místech komunikace se spotřebiteli velkou pozornost. Tímto tématem se také zabýval nedávný seminář POPAI CE, na kterém představil současné možnosti digital signage a ukázky aktuálních digitálních projektů Mojmír Halen, ředitel společnosti Q advertising.

„K hlavním přínosům digital signage zařízení oproti statickým informačním a reklamním zařízením patří možnost okamžité a efektivní obměny obrazové informace bez zásahu do zařízení a bez dalších nákladů spojených se statickou reklamou.
Digitální média umožňují zobrazení více informací, nebo reklamních spotů na jednom nosiči. Vysílání dynamických spotů, předělů a prokládacích efektů podstatně více zaujme pozornost diváka než statická reklama,“ uvedl k výhodám digitálních komunikačních prostředků Mojmír Halen.

Existuje více modelů komunikace s pozorovateli zařízení. Typickým příkladem a běžně využívaným modelem digital signage zařízení jsou propagační obrazovky v obchodech a komerční síť reklamních obrazovek s nabídkou prodeje vysílacího času.
V prodejně u regálu nebo u stojanu je třeba použít krátké efektivní sdělení (opakované vysílání reklamních spotů ve smyčce).
Tam, kde pozorovatel může věnovat více času sledování obrazovky, je vhodné v rámci reklamního vysílání využít doplňkových informací, jako jsou například informace o počasí, aktuálním čase, situaci v dopravě, nabídka kulturních akcí apod.

Účinnost digitálních nosičů potvrzují výsledky řady zahraničních studií.
Například studie digitálních nosičů Arbitron odhalila, že digitální sdělení zobrazované v maloobchodních místech dosáhne průměrně pozornosti u více než poloviny dospělých Američanů měsíčně.
Společnost EYE USA zaznamenala za poslední rok významný růst v digitální oblasti, a to jak v příjmech z reklamy tak v počtu nových klientů. Příjem z digitální reklamy se od roku 2008 zvýšil o 69%. Došlo také k 79% nárůstu počtu digitálních klientů za stejné časovém období vůči předcházejícímu roku.

Pilotní část výzkumu sledovanosti nosičů digital signage v obchodních centrech

Nový pilotní projekt elektronického měření sledovanosti zákazníků vůči digitálním nosičům v místě prodeje a jeho okolí byl realizován společnosti Q advertising ve spolupráci s digitální sekcí POPAI CE. V první fázi bylo měření uskutečněné na omezeném vzorku nosičů za účelem ověření technologie sběru dat. Pro testování bylo zvoleno obchodní centrum Flora, Praha 3.
Cílem celého projektu bylo zajistit data pro zadavatele o chování zákazníků a sledování digitálních nosičů.

Měření bylo prováděno zařízením firmy 7Marsyas, jehož fungování je založeno na principu aktivní RFID technologie, inteligentní analýzy chování osob z videa průmyslové televize v reálném čase. Nad daný digitální nosič je umístěna IP kamera, která je připojena do modulu PCF, kde probíhá veškerá analýza. Systém Person Counter analyzuje sledovanost reklamních spotů na obrazovkách pomocí detekce obličejů zákazníků. Podmínkou bylo, aby se zákazník díval na nosič nepřetržitě déle jak 1,5 vteřiny ze vzdálenosti 20 metrů a blíže, aby byl zaznamenán jako pozorovatel. Poté byla změřena celková doba jeho pozorování.
Měření probíhalo nepřetržitě v období od 4 do 14.12 2009.

Výzkum ukázal, že v tomto období zaregistrovalo sledovanou obrazovku téměř 51 tisíc osob, což představovalo 39 % návštěvníků, kteří prošli pod měřenou obrazovkou. Měřen byl jeden z celkem 28 nosičů, kterými je OC Flora osazeno. Celkový zásah návštěvníků je pak vzhledem k počtu nosičů vyšší a navíc je opakovaný.
Vrchol sledovanosti byl během všedního dne mezi 11 až 17 hodin, zatímco o víkendu sledovalo nejvíce osob obrazovku v čase mezi 12. až 15. hodinou.

Systém pro detekci obličejů zákazníků a monitorování pohybu osob bude využit i při realizaci dalšího testování digitálních médií v prostředí prodejních míst, které bude tento rok opět probíhat pod garancí digitální sekce POPAI CE.

Čeští marketingoví manažeři inovacím v komunikaci fandí, ale pouze teoreticky

Přestože čím dál více vidí v krizi příležitost a čím dál méně hrozbu, volí strategie opatrnosti a vyčkávání.

Naprostá většina českých marketingových odborníků se považuje za velké příznivce inovací ve využití komunikačních kanálů. V praxi se tak ale nechovají. Konzervativnost manažerů odhalil výzkum společnosti GfK Czech z dubna letošního roku.

Za příznivce inovací v komunikačních kanálech se považuje drtivá většina marketérů (92 %, viz graf 1) a téměř polovina (49 %) by svou firmu označila za inovativní ve smyslu využívání netradičních forem komunikace. Přesto se v pětiletém výhledu hodlají držet tradičních komunikačních kanálů.

„Předpokládali jsme, že čeští marketéři budou mít tendenci mediální mix inovovat. Přestože uvádějí velmi dobrou zkušenost se zařazením netradičních forem komunikace, na plánovaných investicích se to nijak neprojevuje. Srovnáme-li současné investice do tradičních médií s výhledem na rok 2015, čísla jsou prakticky totožná,“ řekl Ondřej Tomas, generální ředitel GfK Czech. „Nejen v souvislosti s krizí, která nevyhnutelně přináší přerozdělení tržních pozic, ale i s masovým příklonem veřejnosti k novým komunikačním kanálům je taková konzervativnost překvapivá,“ dodal Ondřej Tomas.

Na skupinu médií zahrnující televize, rádia, tiskovou inzerci a internetové bannery vynakládá více než polovina (53 %) respondentů přes 60 % svých mediálních výdajů. 51 % dotazovaných uvedlo, že v roce 2015 půjde do těchto tradičních médií stejné množství, tj. více než 60 % investic.

Více než třetina (64 %) marketingových odborníků deklaruje, že v minulosti vyzkoušela některou z ojedinělých forem komunikace a dokonce 84 % pracovníků z marketingu se vyjádřilo, že je efektivní využívat netradiční formy komunikace. Pouze 1 % se taková komunikace jeví spíše neefektivní (viz graf 2).


Chybí odvaha

Přitom 94 % respondentů souhlasí s tvrzením, že nové nápady jsou klíčové pro úspěch v marketingu. Manažeři připouštějí i jejich větší riziko. 38 % z odborníků si myslí, že nová forma komunikace je riskantnější. Opačného názoru je 31 % dotázaných. 84 % marketérů také přiznává, že realizovat nové nápady je pracnější než zaběhnuté metody, a 52 % je přesvědčena o tom, že naše společnost nemá zatím opravdové odborníky na plnohodnotné zvládnutí netradičních forem komunikace.

Informace o výzkumu

Výzkum proběhl online formou na vzorku 174 unikátních respondentů, kterými byli samostatně rozhodující marketingoví odborníci, převážně marketingoví manažeři a ředitelé. Šetření proběhlo v dubnu 2010 v České republice.

Výzkum Češi a reklama 2010 II.

Jak jsme se zmínili v první části, nyní se zaměříme na výsledky výzkumu v oblasti podpory prodeje jako je in-store propagace a ostatní formy, kde není přesycenost reklamou taková jako u médií. Tedy podle názoru respondentů.

Je logické, že s rostoucím množstvím reklamy roste i nechuť danou reklamu na sebe nechat působit. Pro reklamní tvůrce je stále obtížnější reklamou zaujmout a dosáhnout toho, aby splnila svůj účel. Sami respondenti uvádí na prvním místě právě ochutnávky a prezentace na místě prodeje jako formáty, kde na sebe rádi nechají reklamu působit a kde vidí prostor pro její větší intenzitu. A není to malé číslo. Tento fakt uvádí až 52 % Čechů.

Tento názor respondentů je poměrně logický. Zatímco např. v televizi se buduje spíše pocit a povědomí, tak na místě prodeje si zákazník k produktu již buduje vztah. A ten je pro nákupní chodání a rozhodování mnohem podstatnější. Jeden nebo druhý faktor však nelze vyloučit – pro dosažení prodejů musí být vše provázáno.

Změna nároků zákazníků

Podle průzkumů se změnily i nároky zákazníků. Tuto změnu a cenovou citlivost samozřejmě způsobil vliv hospodářské krize, což se stalo přibližně v polovině roku 2009. Zatímco dříve stačilo na místě prodeje potenciálním zákazníkům produkt jen ochutnat, osahat či prohlédnout si ho, dnes je doba náročnější. Kromě tradičního smyslového zkoumání zákazník navíc vyžaduje cenové zvýhodnění či jiné bonusy (procentuální sleva, akce 2v1 nebo dárek při koupi většího balení).

Obdarování dárkem vzbuzuje u zákazníků pocit výjimečnosti a hraje i nadále velkou roli v budování vztahu ke značce a produktu. Avšak i zde se zvýšily nároky. Dříve bylo bráno téměř cokoli, nyní si lidé vybírají pouze dárky s vyšší užitnou nebo finanční hodnotou.

Letáky také působí

Poměrně velké procento lidí přiznává, že velkou pravděpodobnost na prohlédnutí mají i letáky vhazované do schránek. Přestože je 68 % veřejnosti touto reklamou přesyceno, 28 % jich zároveň říká, že mají letáky velkou šanci na to, aby neskočily rovnou v odpadkovém koši, ale byly skutečně prohlédnuty.

Zdroj: www.mmportal.cz

???