Průzkum trhu

Digital signage a pět trendů tohoto průmyslu, rok 2009 a realita 2010?

Pět trendů digitální reklamy mimo domov (DOOH) zaznělo minulý rok o těchto pánů: Lyle Bunn spolu s Chrisem Connery z DisplaySearh a NEC, shrnuli nejdůležitější vývojové trendy do následujících pěti bodů. Pojďme se na ně podívat s odstupem jednoho roku a z pohledu české DOOH:

Více pozornosti pasantů bude znamenat navýšení výdajů do digitální reklamy mimo domov a konsolidace provozovatelů sítí obrazovek přinese zásah kritické masy pasantů.

1. Vysoký nárůst v retailu

Digital signage má potenciál zvyšovat zisky maloobchodů a rozšiřovat zákaznickou zkušenost s produkty v nabídce. Tyto dva důvody vedou ke krajní důležitosti nasazování digitálních technologií v maloobchodních řetězcích, proto je také retail nejrychleji rostoucí oblastí nasazování digital signage technologií.

Pan Bunn zdůrazňuje, že zisky společností, které nově nasadili digitální propagační technologie, vzrostli až o 50 procent. Také upozornil na možnost přesného měření sledovanosti a optimalizace obsahu právě podle naměřených výsledků.

Stav digital signage v ČR:  Nasazení digital sigange v  maloobchodě si uvědomuje stále více subjektů, bohužel jenom teoreticky. V současné době jdou příkladem zahraniční firmy a jejich zdejší pobočky, které si nasazení digital signage přinášejí od svých západních matek.

2. Relevance je novým králem

Stále platí, že obsah je králem, jenže už nestačí mít pouze dobrý obsah. Obsah musí odpovídat prostředí, ve kterém se zákazník nachází a kvalita informací musí přesně směřovat ke konkrétnímu publiku.

Uživatelé mohou vidět všechny ty vtipné reklamy, které se rády šíří, ale pouze pokud publikum má jakýsi osobní pocit sounáležitosti s reklamou, teprve poté má reklama výsledky, jinak jde o bezcenné úsilí.

Stav digital signage v ČR: Obsah, ano i když se to nezdá, tak je to opravdu to nejdůležitější na celém projektu. Bohužel u nás to zatím neplatí.

3. Více místních vstupů

Provozovatelé a tvůrci digitálního obsahu zjistili, že lokální obsah je vysoce efektivní a zajímá uživatele. Proto část úsilí o relevantní obsah na digitálních obrazovkách musí vést i k lokálním informacím jakými je například lokální zpravodajství a počasí.

Stává se zažitou praxí, vkládat do obsahu lokální zpravodajství, a také rozdělení plochy obrazovky na část pro zpravodajství a část pro reklamu.

Stav digital signage v ČR: Tento trend je patrný už i u nás, provozovatele k tomu donutila situace hlavně v době krize. Zpravodajství a počasí zaplní mezeru ve vysílacím čase.

4. Obrázky jsou naším novým jazykem

Opouštíme svět slov na obrazovkách a pouštíme se do komunikace obrázky o vysokém rozlišení a dynamickým videem, které vypráví náš příběh. Reklamní agentury hledají způsoby, jak získat konzistenci v prezentaci informací a nacházejí nové formy komunikace za pomocí obrazových informací. Komunikace za pomocí obrázků je stále více žádaná u spotřebitelů, jelikož je to jednodušší forma komunikace, tolik potřebná v hektické době jako je ta naše.

Stav digital signage v ČR: Pro obrazovky platí staré známé, čím méně tím více. Tzn. raději méně informací do spotu, ale s jistotou, že si je potenciální klient stihne přečíst, než více informací ve kterých se ztratí. Bohužel opět u nás platí, že klienti chtějí maximálně využít čas spotu a předat vše o své firmě, ale na úkor čitelnosti.

5. Zvyšování podílu mobilních obrazovek

Další silně rostoucí oblastí je posun digitálních obrazovek k mobilnímu digital signage. Dvě příkladné aplikace lze spatřit u dopravních prostředků a výtahů, kdy starší instalace nedovolovaly změnu obsahu jinak, než fyzickou přítomností obsluhy na místě instalace. Toto řešení samozřejmě neumožňovalo obměnu obsahu v reálném čase. S masivním nástupem mobilní konektivity se obsah může nahrávat i v případech, kdy je zařízení v pohybu, jak je tomu například u autobusů. Bezdrátová komunikace umožnila online vysílání a pohodlnou dopravu obsahu na obrazovky.

Stav digital signage v ČR: V tomto bodě jsme na tom asi nejlépe, obrazovky ve výtahu můžeme vidět např. v City Tower na Pankráci, instalace obrazovek do MHD  jsou na spadnutí, objevili se i obrazovky v taxících a v neposlední řadě i novinka Digi showcar – LED obrazovky na kolech.

Více transakcí přes mobilní internet, větší strach ze zneužití dat

Internet v mobilu je pro stále větší počet lidí po celém světě snadným a pohodlným způsobem, jak vyřizovat bankovní transakce a nákupy. I přes vzrůstající popularitu mobilních zařízení však mezi zákazníky přetrvávají obavy – zejména ze ztráty soukromí a zneužití jejich osobních dat. Ukázal to aktuální průzkum celosvětové sítě poradenských společností KPMG Consumers and Convergence IV, který proběhl mezi 5 627 respondenty z 22 zemí.

Z průzkumu vyplývá, že lidé jsou stále více ochotni používat svůj mobil k finančním transakcím nebo přijímat reklamy na mobil výměnou za levnější či zcela bezplatný servis. Ve srovnání se stejným průzkumem pořádaným před 18 měsíci se počet uživatelů, kteří využívají mobil v souvislosti s bankovními službami, více než zdvojnásobil. Dvakrát více je také uživatelů, kteří přes svůj mobil nakupují na internetových stránkách maloobchodníků. Na tomto významném nárůstu se podílejí především dynamicky se vyvíjející ekonomiky, jako je Čína a Indie. Celých 77 procent čínských respondentů uvádí, že svůj mobil používá k bankovním operacím, a 44 procent k nákupu zboží. V Indii používá mobil k nákupům 38 procent dotazovaných a k bankovním operacím 43 procent.

„Ve srovnání s posledním průzkumem z roku 2008 se ukazuje, že mobilní internet jako prostředek k nákupům a dalším finančním transakcím je na razantním vzestupu. Otevírá se zde zajímavý prostor na trhu a s ním i nové možnosti pro poskytovatele mobilních služeb,“ komentuje výsledky Eva Racková, Partnerka odpovědná za poradenské služby zaměřené na výkonnost a technologii ve společnosti KPMG Česká republika.

Obavy ze zneužití dat

Ztráty soukromí a především zneužití svých osobních údajů (například informací o platebních kartách) se v mnoha dotazovaných zemích obává přes 90 procent respondentů. Nejmenší starosti mají spolu s Holanďany překvapivě Češi, i u nás ale sedm z deseti respondentů vnímá možné zneužití údajů jako problém. Otázka ochrany soukromí a osobních dat se tak stává nejsilnější brzdou rozvoje internetu jako prostředku k nákupům a bankovním operacím. Průzkum ale také odhalil jistý paradox v chování zákazníků: „Na jedné straně se zákazníci obávají ztráty svého soukromí, ale na straně druhé jsou jeho část, zejména pak své osobní údaje, ochotni obětovat výměnou za levnější internetové služby a aplikace,“ vysvětluje Eva Racková.

Větší tolerance k internetové reklamě

Ze zjištění vyplývá, že zákazníci jsou nyní ochotnější akceptovat internetová reklamní sdělení. Je zde však patrný velký rozdíl mezi tolerancí k reklamě na osobním počítači a na mobilu. Většina respondentů (56 procent) nemá problém s internetovou reklamou na svém PC, ale jen 42 procent ji toleruje na svém mobilním zařízení.

Ochota připlatit si za dobré služby

Stále více lidí je podle průzkumu ochotno připlatit si za mobilní aplikace a služby, pokud za své peníze získají přidanou hodnotu či kvalitu. Celosvětově projevilo 43 procent respondentů ochotu platit za často využívané internetové služby. Mezi zákazníky z oblasti Asie a Pacifiku se jedná o 59 procent, v Číně o 63 a v Indii o 65 procent. Zákazníci se nebrání platbám zejména za videa (56 procent) a hudbu (53 procent) – za tu si rádi připlatí zejména mladší uživatelé (16–24 let).

Metodika průzkumu

Průzkum proběhl na jaře 2010 mezi 5627 respondenty z 22 zemí. Informace se sbíraly online a telefonicky. Účast v průzkumu byla podmíněna vlastnictvím mobilního telefonu nebo PDA.

zdroj: www.mmportal.cz

Měření návštěvnosti v zónách digital signage

Obrazovka v obchodě TescoNovým společným projektem POPAI CE, společnosti POS Media ČR a společnosti 7Marsyas Development v oblasti digital signage je měření návštěvnosti v zónách Digital Signage, které proběhlo v červnu 2010 v hypermarketu Tesco, OC Nový Smíchov v Praze.

Cílem měření bylo zjistit celkový počet nakupujících v hypermarketu v měřeném období, počet nakupujících v sekcích cukrovinky, alkohol a mléčné výrobky a průměrný čas, který nakupující strávili u LCD obrazovky s reklamním spotem. V rámci měření byla využita technologie Person Counter (PCV-05) od společnosti 7Marsayas Development.

Z výsledků měření vyplynulo, že hypermarket Tesco na pražském Novém Smíchově, který patří k nejnavštěvovanějším prodejnám Tesco v ČR, denně v průměru navštíví více než 20.000 zákazníků. Zákazníci nakupují v této lokalitě nejvíce v pátek okolo 18 hod.

Nejfrekventovanější zónou na prodejní ploše je sekce mléčných výrobků.

Průměrná doba strávená v okolí LCD obrazovek s reklamním spotem je 12 vteřin, proto ideální reklamní spot na obrazovkách digital signage by měl být maximálně v této délce.

zdroj: popai.cz

Digitální média v průzkumu POP očima veřejnosti

Rozsáhlý projekt „POP očima veřejnosti“, který je koordinován POPAI CENTRAL EUROPE a realizován ve spolupráci s průzkumovou agenturou Ipsos-Tambor, analyzuje spontánní vnímání a reakce veřejnosti na jednotlivé typy POP a poskytuje komplexní pohled spotřebitelské veřejnosti na reklamu a prostředí prodejních míst.

Součástí průzkumu bylo testování vybraných prostředků digitální komunikace (televizní obrazovky či interaktivní totemy).
Výsledky testů ukázaly, že téměř 60 % spotřebitelů zaznamenalo televizní obrazovku nebo totem, které propagovaly nějaký výrobek, a to především v hypermarketu, v obchodech s elektronikou a v lékárně.
U 32 % dotázaných jsou obrazovky spojovány s tím, že je při čekání zabaví a v případě 31 % dotázaných spotřebitelů tyto komunikační prostředky upozorní na nový výrobek.

Během průzkumu byly hodnoceny konkrétní případy umístění obrazovek v prodejnách.
Bylo konstatováno, že obrazovky nevhodně umístěné příliš vysoko na regálu mimo zásah očí tak, že zákazník nemůže sledovat prezentovaný obsah, jsou prakticky nefunkční.
Naopak zákazníci vítají interaktivní obrazovky, které slouží jako zdroj informací o slevách,  pomáhají při výběru zboží a usnadňují orientaci zákazníků v regále a v kategorii. Tato in-store média  jsou zejména vhodná pro spotřebitelsky „komplikované“ kategorie (víno, koření, maso, barvy laky, baterie).
Digitální média mohou též fungovat jako informační médium pro cizojazyčné návštěvníky prodejního místa.
Obrazovky umístěné u pokladen fungují pro zabavení a ukrácení času při čekání ve frontě. Upoutávají pozornost spotřebitelů, ale propagace určitého výrobku na obrazovce neovlivní zákazníka natolik, aby se vrátil od pokladny a vyhledal  tento produkt v prodejně.
Digitální prostředky komunikace jsou však také v prodejnách vnímány spíše jako „zdržující element“ při nakupování a jsou méně akceptovány starší generací zákazníků.

Efektivita reklamní kampaně v čekárnách ordinací

Digitální média se stále častěji objevují na nejrůznějších místech s velkou koncentrací lidí, kteří zde tráví určitou dobu čekáním, a proto zde obrazovky s vhodným obsahem fungují jako účinné informační a komunikační prostředky.

V poslední době nabývá na významu digitální reklama umístěná přímo ve zdravotnických zařízeních, která se zaměřuje především na volně prodejné léky a doplňky stravy a specializovaně oslovuje určité části populace. Jde o reklamu v místě, kde se lidé setkávají s lékařem a kdy mohou bezprostředně produkt prezentovaný na TV či LCD obrazovkách konzultovat. V rámci pestrosti vysílání prezentují digitální média v těchto místech i další témata, která se zdravotnictvím vůbec nesouvisejí. Inzerentům nabízejí přesné oslovení cílové skupiny a vysokou míru sledovanosti. V čekárnách praktických lékařů pro dospělé osloví klient cílovou skupinu muž a žena 18+, v čekárnách pediatrů především ženu, matku ve věku 25 až 40 let.

Společný průzkumový projekt společnosti MEDIAPHARMA, a.s. a průzkumové agentury STEM/MARK, a. s. se zabýval účinností digitálních médií umístěných v prostorách ordinací lékařů na území České republiky. Průzkum a jeho výsledky představily na semináři POPAI CE Dr. Barbora Večerková, Client Service Manager STEM/MARK, a.s. a Mgr. Marie Šestáková, ředitelka pro obchod a marketing MEDIAPHARMA, a.s.

Primárním cílem projektu průzkumu bylo monitorovat efektivitu vybraných reklamních spotů vysílaných v čekárnách ordinací praktických lékařů pro dospělé a pro děti a dorost. Průzkum zjišťoval, zda přítomní v čekárnách obrazovky registrují, zda vysílání na obrazovce sledují, co si z vysílání pamatují, zda jsou schopni ke konkrétní vysílané reklamě přiřadit značku, jaký produkt jsou ochotni si na základě zhlédnuté reklamy koupit.

Testovanými médii byly on-line reklamní systémy s řídící a paměťovou jednotkou, která zajišťuje vysílání programu v opakujících se hodinových smyčkách. Program je vysílán po celou ordinační dobu lékaře a je jedenkrát měsíčně měněn.
Do vysílání byla zařazována informační a osvětová sdělení a také reklamní spoty jednotlivých zadavatelů.
V současné době je umístěno v čekárnách praktických lékařů pro dospělé a pediatrů celkem 800 obrazovek, a to:
500 TV obrazovek v čekárnách praktických lékařů pro dospělé
300 TV obrazovek v čekárnách dětských lékařů.
Výzkum byl realizován na konci září 2009 metodou osobních rozhovorů s osobami, které navštívily ordinace příslušných lékařů coby pacienti či doprovod pacienta.
V rámci pilotního průzkumu bylo uskutečněno 100 rozhovorů ve 21 ordinacích praktických lékařů pro dospělé a 100 rozhovorů ve 21 ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost po celé České republice.

Hlavní výsledky průzkumu

Průzkum ukázal, že v případě čekáren praktických lékařů pro dospělé byla průměrně strávená doba v čekárně 15 – 20 minut. 98 % osob zaregistrovalo v čekárně přítomnost televizní obrazovky. Z nich poté 78 % sledovalo alespoň jednu minutu vysílání. V průměru čekající věnovali sledování pořadů a reklam 10 – 17 minut.
Většina návštěvníků čekáren pozitivně hodnotila skutečnost, že mohou sledovat obrazovky při čekání a považovali to za rozumné využití času.

Co se týče zapamatovatelnosti obsahu vysílání, nejčastěji spontánně si vybaveným pořadem či reklamou byly osvětové spoty o první pomoci, které zaregistrovalo celkem 41 % osob. Druhým nejčastěji spontánně registrovaným pořadem byla reklama na výrobek „Koňská mast“ (28 %).
24 % osob poté v této souvislosti obecně uvedlo reklamu/pořad zaměřený na bolest v kloubech a zádech, osmina dalších si vybavila pořad o zoologické zahradě.

Většina z dotazovaných, kteří správně přiřadili spot k produktu „Koňská mast“, uvedla, že se z vysílaného pořadu dozvěděla nové a zajímavé informace o produktu.

Z průzkumu vyplynulo, že čím je kratší vysílaná reklama s častější frekvencí opakování v hodině, tím více čekajícího zasáhne. Příkladem je právě spot o přípravku „Koňská mast“, jehož délka byla 10 sekund a byl promítaný 6 x v hodině.

Oslovení rodiče dětí strávili v čekárně praktického lékaře pro děti a dorost v průměru 15 – 18 minut. 91 % osob zaregistrovalo v čekárně přítomnost televizní obrazovky. Z nich poté 70 % sledovalo alespoň dvě minuty vysílání. V průměru čekající věnovali sledování pořadů a reklam 10 – 12 minut.
V 81 % případů sledovalo s rodičem vysílání i jeho dítě (ve věku od 0 – 17 let).
Nejčastěji spontánně si vybaveným pořadem či reklamou byla pohádka „Bob a Bobek“, kterou zaregistrovalo celkem 19 % osob.
Druhým nejčastěji registrovaným pořadem byly obecně různé pohádky (15 %).
10 % osob zaregistrovalo reklamu na přípravek Wobenzym.

Pro další rozvoj digital signage v ČR je třeba více informací a zkušeností

Digital Signage je stále pro mnoho zadavatelů u nás novým médiem a často i chybí informace o tom, jak lze optimálně tyto komunikační prostředky využít v reklamních kampaních.

Proto POPAI CE v rámci svého programu věnuje otázkám efektivních aplikací digitálních médií v místech prodeje, ale i v dalších místech komunikace se spotřebiteli velkou pozornost. Tímto tématem se také zabýval nedávný seminář POPAI CE, na kterém představil současné možnosti digital signage a ukázky aktuálních digitálních projektů Mojmír Halen, ředitel společnosti Q advertising.

„K hlavním přínosům digital signage zařízení oproti statickým informačním a reklamním zařízením patří možnost okamžité a efektivní obměny obrazové informace bez zásahu do zařízení a bez dalších nákladů spojených se statickou reklamou.
Digitální média umožňují zobrazení více informací, nebo reklamních spotů na jednom nosiči. Vysílání dynamických spotů, předělů a prokládacích efektů podstatně více zaujme pozornost diváka než statická reklama,“ uvedl k výhodám digitálních komunikačních prostředků Mojmír Halen.

Existuje více modelů komunikace s pozorovateli zařízení. Typickým příkladem a běžně využívaným modelem digital signage zařízení jsou propagační obrazovky v obchodech a komerční síť reklamních obrazovek s nabídkou prodeje vysílacího času.
V prodejně u regálu nebo u stojanu je třeba použít krátké efektivní sdělení (opakované vysílání reklamních spotů ve smyčce).
Tam, kde pozorovatel může věnovat více času sledování obrazovky, je vhodné v rámci reklamního vysílání využít doplňkových informací, jako jsou například informace o počasí, aktuálním čase, situaci v dopravě, nabídka kulturních akcí apod.

Účinnost digitálních nosičů potvrzují výsledky řady zahraničních studií.
Například studie digitálních nosičů Arbitron odhalila, že digitální sdělení zobrazované v maloobchodních místech dosáhne průměrně pozornosti u více než poloviny dospělých Američanů měsíčně.
Společnost EYE USA zaznamenala za poslední rok významný růst v digitální oblasti, a to jak v příjmech z reklamy tak v počtu nových klientů. Příjem z digitální reklamy se od roku 2008 zvýšil o 69%. Došlo také k 79% nárůstu počtu digitálních klientů za stejné časovém období vůči předcházejícímu roku.

Pilotní část výzkumu sledovanosti nosičů digital signage v obchodních centrech

Nový pilotní projekt elektronického měření sledovanosti zákazníků vůči digitálním nosičům v místě prodeje a jeho okolí byl realizován společnosti Q advertising ve spolupráci s digitální sekcí POPAI CE. V první fázi bylo měření uskutečněné na omezeném vzorku nosičů za účelem ověření technologie sběru dat. Pro testování bylo zvoleno obchodní centrum Flora, Praha 3.
Cílem celého projektu bylo zajistit data pro zadavatele o chování zákazníků a sledování digitálních nosičů.

Měření bylo prováděno zařízením firmy 7Marsyas, jehož fungování je založeno na principu aktivní RFID technologie, inteligentní analýzy chování osob z videa průmyslové televize v reálném čase. Nad daný digitální nosič je umístěna IP kamera, která je připojena do modulu PCF, kde probíhá veškerá analýza. Systém Person Counter analyzuje sledovanost reklamních spotů na obrazovkách pomocí detekce obličejů zákazníků. Podmínkou bylo, aby se zákazník díval na nosič nepřetržitě déle jak 1,5 vteřiny ze vzdálenosti 20 metrů a blíže, aby byl zaznamenán jako pozorovatel. Poté byla změřena celková doba jeho pozorování.
Měření probíhalo nepřetržitě v období od 4 do 14.12 2009.

Výzkum ukázal, že v tomto období zaregistrovalo sledovanou obrazovku téměř 51 tisíc osob, což představovalo 39 % návštěvníků, kteří prošli pod měřenou obrazovkou. Měřen byl jeden z celkem 28 nosičů, kterými je OC Flora osazeno. Celkový zásah návštěvníků je pak vzhledem k počtu nosičů vyšší a navíc je opakovaný.
Vrchol sledovanosti byl během všedního dne mezi 11 až 17 hodin, zatímco o víkendu sledovalo nejvíce osob obrazovku v čase mezi 12. až 15. hodinou.

Systém pro detekci obličejů zákazníků a monitorování pohybu osob bude využit i při realizaci dalšího testování digitálních médií v prostředí prodejních míst, které bude tento rok opět probíhat pod garancí digitální sekce POPAI CE.

Čeští marketingoví manažeři inovacím v komunikaci fandí, ale pouze teoreticky

Přestože čím dál více vidí v krizi příležitost a čím dál méně hrozbu, volí strategie opatrnosti a vyčkávání.

Naprostá většina českých marketingových odborníků se považuje za velké příznivce inovací ve využití komunikačních kanálů. V praxi se tak ale nechovají. Konzervativnost manažerů odhalil výzkum společnosti GfK Czech z dubna letošního roku.

Za příznivce inovací v komunikačních kanálech se považuje drtivá většina marketérů (92 %, viz graf 1) a téměř polovina (49 %) by svou firmu označila za inovativní ve smyslu využívání netradičních forem komunikace. Přesto se v pětiletém výhledu hodlají držet tradičních komunikačních kanálů.

„Předpokládali jsme, že čeští marketéři budou mít tendenci mediální mix inovovat. Přestože uvádějí velmi dobrou zkušenost se zařazením netradičních forem komunikace, na plánovaných investicích se to nijak neprojevuje. Srovnáme-li současné investice do tradičních médií s výhledem na rok 2015, čísla jsou prakticky totožná,“ řekl Ondřej Tomas, generální ředitel GfK Czech. „Nejen v souvislosti s krizí, která nevyhnutelně přináší přerozdělení tržních pozic, ale i s masovým příklonem veřejnosti k novým komunikačním kanálům je taková konzervativnost překvapivá,“ dodal Ondřej Tomas.

Na skupinu médií zahrnující televize, rádia, tiskovou inzerci a internetové bannery vynakládá více než polovina (53 %) respondentů přes 60 % svých mediálních výdajů. 51 % dotazovaných uvedlo, že v roce 2015 půjde do těchto tradičních médií stejné množství, tj. více než 60 % investic.

Více než třetina (64 %) marketingových odborníků deklaruje, že v minulosti vyzkoušela některou z ojedinělých forem komunikace a dokonce 84 % pracovníků z marketingu se vyjádřilo, že je efektivní využívat netradiční formy komunikace. Pouze 1 % se taková komunikace jeví spíše neefektivní (viz graf 2).


Chybí odvaha

Přitom 94 % respondentů souhlasí s tvrzením, že nové nápady jsou klíčové pro úspěch v marketingu. Manažeři připouštějí i jejich větší riziko. 38 % z odborníků si myslí, že nová forma komunikace je riskantnější. Opačného názoru je 31 % dotázaných. 84 % marketérů také přiznává, že realizovat nové nápady je pracnější než zaběhnuté metody, a 52 % je přesvědčena o tom, že naše společnost nemá zatím opravdové odborníky na plnohodnotné zvládnutí netradičních forem komunikace.

Informace o výzkumu

Výzkum proběhl online formou na vzorku 174 unikátních respondentů, kterými byli samostatně rozhodující marketingoví odborníci, převážně marketingoví manažeři a ředitelé. Šetření proběhlo v dubnu 2010 v České republice.

Výzkum Češi a reklama 2010 II.

Jak jsme se zmínili v první části, nyní se zaměříme na výsledky výzkumu v oblasti podpory prodeje jako je in-store propagace a ostatní formy, kde není přesycenost reklamou taková jako u médií. Tedy podle názoru respondentů.

Je logické, že s rostoucím množstvím reklamy roste i nechuť danou reklamu na sebe nechat působit. Pro reklamní tvůrce je stále obtížnější reklamou zaujmout a dosáhnout toho, aby splnila svůj účel. Sami respondenti uvádí na prvním místě právě ochutnávky a prezentace na místě prodeje jako formáty, kde na sebe rádi nechají reklamu působit a kde vidí prostor pro její větší intenzitu. A není to malé číslo. Tento fakt uvádí až 52 % Čechů.

Tento názor respondentů je poměrně logický. Zatímco např. v televizi se buduje spíše pocit a povědomí, tak na místě prodeje si zákazník k produktu již buduje vztah. A ten je pro nákupní chodání a rozhodování mnohem podstatnější. Jeden nebo druhý faktor však nelze vyloučit – pro dosažení prodejů musí být vše provázáno.

Změna nároků zákazníků

Podle průzkumů se změnily i nároky zákazníků. Tuto změnu a cenovou citlivost samozřejmě způsobil vliv hospodářské krize, což se stalo přibližně v polovině roku 2009. Zatímco dříve stačilo na místě prodeje potenciálním zákazníkům produkt jen ochutnat, osahat či prohlédnout si ho, dnes je doba náročnější. Kromě tradičního smyslového zkoumání zákazník navíc vyžaduje cenové zvýhodnění či jiné bonusy (procentuální sleva, akce 2v1 nebo dárek při koupi většího balení).

Obdarování dárkem vzbuzuje u zákazníků pocit výjimečnosti a hraje i nadále velkou roli v budování vztahu ke značce a produktu. Avšak i zde se zvýšily nároky. Dříve bylo bráno téměř cokoli, nyní si lidé vybírají pouze dárky s vyšší užitnou nebo finanční hodnotou.

Letáky také působí

Poměrně velké procento lidí přiznává, že velkou pravděpodobnost na prohlédnutí mají i letáky vhazované do schránek. Přestože je 68 % veřejnosti touto reklamou přesyceno, 28 % jich zároveň říká, že mají letáky velkou šanci na to, aby neskočily rovnou v odpadkovém koši, ale byly skutečně prohlédnuty.

Zdroj: www.mmportal.cz

???