… digital signage, digital out of home …
Štítky reklamní plochy
Vizuální komunikace II – Trik se světlem u venkovních ploch
10. Zář
Reklamních ploch v přímé viditelnosti je opravdu minimum. Ostatním nezbývá, než přilákat pozornost jinak.
Ano, můžete namítat, že je mnoho ploch, které jsou v přímé viditelnosti, ale jak dlouho setrvávají v ostrém vidění? Klasickým příkladem jsou billboardy, kdy jízda v automobilu neumožňuje setrvalou přímou viditelnost. Nejprve je plocha hodnou chvíli v periferním vidění, aby na krátký časový úsek pronikla do našeho zorného pole, a náhle mizí opět v periferním vidění. Proto se také silniční poutače staví v zatáčce.
Trik čísla jedna – osvětlení venkovních ploch
Osvětlení, ať již aktivní nebo pasivní, zvyšuje kontrast reklamní plochy a tím na ní upozorní. Čím větší kontrast vzniká, tím snáze upozorní náš zrak. Ideálním příkladem je tak svítící reklama oproti noční obloze. Bohužel, většina těch, komu je reklama určená jako na potvoru tráví noc doma, nebo na mejdanu.
Jaký je rozdíl mezi pasivním nasvětlením a aktivním osvětlením? Aktivní osvětlení využívá zdroje světla pro nasvícení nebo podsvícení reklamní plochy. Zdrojů světla je bezpočet. Od neonů, přes halogenové zářiče a zářivky až po LED (světlo vyzařující diody). Pasivní nasvětlení je závislé na cizím zdroji světla. Pokud povrch, nebo motiv samotné reklamy vytvoříme výraznou barvou, odraz světla z reflektoru automobilu zvýší její kontrast vůči okolí. Další zbraní jsou reflexní samolepky. Bohužel, toho řešení počítá s vlastním zdrojem světla.
Ideálním prostředím je noc, ale pro koho je noční reklama? Pro setinu příjemců! Ti, kteří jdou noční ulicí či se rychle snaží automobilem dostat do postele?
Ideálním využitím světla jako zbraně pro nalákání pozornosti příjemce, zákazníka, je intenzivní osvětlení reklamní plochy ve dne. Intenzita pak musí být logicky vyšší, než sluneční paprsky dopadající do okolí reklamní plochy. A to dokážou venkovní reklamní obrazovky.
Jejich princip je poměrně jednoduchý. Soustředěné bodové zdroje světla (LED) o vysoké intenzitě vyzařování, matná podkladová plocha s antireflexním povrchem a stínítka, která zabraňují dopadu okolních zdrojů světla na podkladovou plochu. Společně vytváří tyto technické prostředky jedinečný reklamní nosič skvěle viditelný i na denním světle.
Vizuální komunikace I. – Jak pracuje lidský zrak
31. Srp
Reklama mimo domov je především vizuální komunikací. A jak by ne! Vždyť 80 % veškerých informací vnímáme zrakem. Působení reklamy v prostředí mimo domov se musí zaměřit na dvě základní otázky. Jak zařídit, aby si příjemce reklamy všimnul a jak působit obsahem, aby reklama u příjemce vzbudila očekávanou reakci (okamžitý nákup, touhu po získání produktu, inspiraci, znalost značky apod.)
Necelých 5 % našeho zraku je přizpůsobeno k ostrému vnímání okolí. Zbytek, tedy více jak 95 % zraku je nazýván periferním viděním. Periferní vidění je jakýmsi ochráncem našeho zdraví chránící nás před srážkou s předměty ať se jedná o automobil, letící vajíčko a jiné pohybující se objekty. Tato oblast lidského zraku totiž vyhodnocuje pohyb, přitom však není schopná vnímat obrysy předmětů. Pokud tedy jdeme po ulici a na protějším chodníku bude stát známý, periferním viděním si jej nevšimneme, protože sice vyhodnotíme přítomnost objektu (sami jsme v pohybu), ale již nejsme schopni rozpoznat obrys postavy a vyhodnotit postavu jako svého známého. Pokud však onen známý na nás zamává, vyvolá pohyb, který periferní vidění vyhodnotíme jako možné ohrožení a instinkty zavelí podívat se směrem k mávajícímu známému.
Ano, podvědomě již tisíce let využíváme tuto vlastnost i ke komunikaci. Ale v čem je tento poznatek užitečný reklamě mimo domov? Prvním úkolem reklamy je upoutání pozornosti na sebe. Mohou se stát dva případy (pouze vizuální komunikace). Buď se reklama postaví do pěti procentního zorného úhlu, abychom ji viděli ostře, nebo reklama vyvolá pohyb, který naruší naše periferní vidění, a my budeme nuceni instinktivně vyhledat zdroj vzruchu. Pro zjednodušení neuvažujme nahodilé pohledy, ani záměrné vyhledávání informací, protože to již není otázkou instinktivního jednání na zrakový podnět, ale uvědomělé činnosti, při které zrak slouží jako nástroj hledající odpověď na naši otázku.
Kolik ploch znáte, které se nachází ve vašem zorném úhlu? Jak využít poznatků vědy pro efektivní reklamu?
Na tyto a další otázky se zaměříme v příštích dílech seriálu vizuální komunikace.
Nejnovější komentáře