3D technologie současnosti

3D lentikularní technologie

Technologický vývoj na poli profesionálních zobrazovacích technologií se nezadržitelně žene do třídimenzionálního zobrazování. Pro docílení prostorového zdání obrazu musíte zařídit, aby levé oko dostalo odlišnou obrazovou informaci, než oko pravé.

Starší technologie používaly metodu vertikální a horizontální polarizace, kdy levé sklíčko brýlíbylo polarizováno vertikálně a pravé horizontálně – princip můžete vidět v Imaxu. Nebo také metodu barevného posunu spektra, kdy je rozdílná barevná informace filtrovaná přes dvoubarevné brýle, tedy červenou a zelenou, případně modrou. Technologií v tomto směru je daleko více, ale toto jsou dva nejpoužívanější příspěvky 3D zobrazování.

Následovala doslova revoluce, kdy se polarizovala přímo plocha obrazovky – 3D se vytvářelo na ploše obrazovky a brýle ztratily opodstatnění. Tato technologie se nejčastěji opírá o lentikulární technologii. Technologii si můžete představit jako hranolky, válečky, nebo čočky, které „lámou“ obraz na dvě rozdílné složky pro levé a pravé oko. Díky vzdálenosti obou očí poté vzniká pro pozorovatele dojem 3D prostoru. Technologie je však poměrně finančně náročná a vyžaduje použití speciálních obrazovek.

Nedávno se objevila novinka, která mi osobně připadá jako daleko citlivější a perspektivnější cesta k prosazení 3D obrazu. Na plochu obyčejné obrazovky nalepíte průsvitnou stereoskopickou fólii a na video vstup obrazovky připojíte přehrávač obsahu, který si poradí se správnou distribucí obrazu pro každé pozorovatelovo oko zvlášť.