V minulém článku Stav marketingu v Česku, aneb cesta do hlubin marketérovy duše jste se mohli dočíst o neutěšeném stavu marketingu v Česku. Marketérům chybí odvaha zkoušet nové věci, nechtějí experimentovat atd. Vzhledem k tomu že digital signage je také „nový“ obor, mohli jste mezi řádku číst, že asi nebude úplně v kurzu. To vše v průzkumu.

Co takhle pohled do reálného života? Stačila krátká návštěva akce Prague City Festival a najednou se zdá, že to s kreativitou a odvahou marketérů nevypadá tak špatně (z pohledu digital signage).  Většina velkých zadavatelů reklamy, kteří se na akci prezentovali , měli své stánky ozaseny nějakou digital signage vychytávkou.  Prodejní Info kiosek Marlboro  s LCD obrazovkou, stánek Axe s interkativní dotykovým totemem (vyfoťte se a soutěžte) a nebo stánek HTC s robotem Advee. O LED panelech u podia a různých LCD obrazovkách na menších stáncích nemluvě.

A pak že marketéři v Čechách nemají odvahu zkoušet nové věci

Prague City Festival – interaktivní totem AXE

Prague City Festival – kiosek Marlboro

Prague City Festival – Robot Advee ve službách HTC

Kdysi společnost vyrábějící fotoaparáty rozmístila v nádražních halách a na terminálech letišť snad nejvtipnější nosné konstrukce pro reklamní obrazovky. Vlastní výrobek, teda spíše nadměrný model svého výrobku. Opravdu velký fotoaparát se zabudovanou kamerou a zadní obrazovkou simulující zobrazovací displej svého vzoru určeného do ruky. Cestující „mačkali“ virtuální tlačítka na obrazovce a fotili jeden druhého, aby si poté mohli zaslat fotografii na soukromý email, nebo stáhnout originální fotku z dovolené do mobilu.

Většina konstrukcí se spíše snaží tvářit nenápadně – jako by nebyly. Jenže jsou a záleží na kreativitě tvůrců, jestli se rozhodnou konstrukci zatajit, nebo se budou držet hesla: „Když už něco nemůžu skrýt, prohlásím to za záměr.“

Řešíte-li instalaci zobrazovacích zařízení, dostanete se zaručeně na rozcestí, zda použít existující konstrukční prvky, na které je většina techniky již připravena. V případě méně rozměrných zařízení se používá standard VESA (ale pozor, používá se hned několik rozměrů a typu uchycení). Jde-li o rozměrnější konstrukce, často se sáhne pro nosné konstrukce typu kvadro, pryzma, tedy konstrukce, které používají technici pro stavbu pódiových konstrukcí.

Často bylo snahou tvůrců tak maximalistické zatajení konstrukce, že jedním z požadavků byla téměř bezrámová obrazovka. Nakonec se často ukazuje, že je doslova nutný pořádný rám, jelikož rám odděluje vysílací plochu obrazovky od okolí, což je žádoucí.

Sám jsem zastáncem elegantní přiznané konstrukce. Možná i proto, že pokud obsah nestojí za sledování, aspoň se srdce technika rozněžní nad precizně provedenou konstrukcí.

Asi nejsilnějším zážitkem byla rozměrná celokovová kytice s obrazovkami na místo okvětních lístků.

Přehrávací zařízení je kombinací hardware a aplikace zajišťující vysílání. Co se týče hardware, je bezesporu nutné myslet na nepřetržitý provoz zařízení. Z tohoto pohledu můžeme zapomenout na různé DVD a CD přehrávače, protože, kromě poměrně drahých zařízení, jsou veškerá zařízení vyráběna pro občasné využití. Proto je k vidění primárně koncepce počítače s aplikací řídící obsah vysílání.

Momentálně se koncepce dělí na dva základní proudy, kdy prvním je kompaktní zařízení s již integrovanou aplikací – obdržíte tedy jak „železo“, tak funkční aplikaci. Druhým proudem je nákup spolehlivého počítače (často serveru) a aplikace pro správu obsahu.

Aby hardware mohl poskytnout aplikaci tu nejlepší podporu, je zapotřebí i mezičlánek, kterým je operační systém. A zde narážíme na relativní nespolehlivost operačních systémů. Řada poskytovatelů přehrávacích zařízení řeší problém ořezáním operačního systému na nezbytné minimum.

Někteří výrobci jdou dokonce dál a řídící aplikaci „usadí“ přímo na úrovni operačního systému. Tímto zajisté perspektivním řešením realizují v podstatě hloupé hardwarové přehrávače, které pouze zprostředkovávají komunikaci se vzdáleným serverem (kde získávají nový obsah) a vysílají na základě jednoduchých povelů obsah na obrazovky.

Zajímavou a nejspíš i nejperspektivnější variantou je integrace jednoduchého přehrávače přímo do těla obrazovky. Většina výrobců profesionální video techniky již na toto myslí a kromě nezbytného prostoru v těle obrazovky, zároveň poskytují další moduly, tedy řídící přehrávací zařízení, ale také karty pro síťové propojení několika obrazovek.

Pokud jste se domnívali, že výběrem obrazovky máte za sebou to nejdůležitější rozhodnutí, vězte, že výběr řídícího zařízení a aplikace není o nic jednodušší volbou.