Rozšířená realita je doplněním obrazu skutečnosti o neexistující, tedy virtuálně vzniklé objekty. Kamera snímá scénu, na které se nachází objekt se specifickým 2D obrazcem. Aplikace v počítači z kamerového obrazy vyhodnotí rysy obrazce a polohu. Následně na místě tohoto obrazce vytvoří virtuální objekt, který dosadí do reálného obrazu snímaného kamerou. Na obrazovce počítače, LCD obrazovce, nebo displeji mobilu se poté ukáže reálný obraz z kamery s virtuálními objekty. To je jeden princip. Další princip například využívá přesných zeměpisných pozic a do snímaného obrazu implementuje vizruální objekty podle toho, jaký směr kamera, třeba mobilu, zabírá.

Jde původně o internetovou technologii, která našla své uplatnění v aplikacích mobilních komunikátorů a v digitálních médiích (obrazovkách v interiérech).